|
|
|
|
|
|
|
ze dne 14. září
2000,
kterým se mění zákon č. 40/1964
Sb., občanský zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
- Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského zákoníku
Čl.I
- Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona
č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č.
87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č.
116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č.
509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č.
267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č.
118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996
Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb.,
zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona
č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č.
103/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., se mění takto:
- 1. V části první hlavě čtvrté se v § 40a za text
"§ 49a," vkládá text "§ 55,".
- 2. V části první se doplňuje hlava pátá, která
zní:
"Hlava pátá
SPOTŘEBITELSKÉ SMLOUVY
§ 52
- (1) Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní,
smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy upravené v části
osmé tohoto zákona, pokud smluvními stranami jsou na
jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.
- (2) Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a
plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné
podnikatelské činnosti.
- (3) Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a
plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné
podnikatelské činnosti.
§ 53
- (1) Pro uzavření smlouvy mohou být použity
prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít
smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních
stran. Prostředky komunikace na dálku se rozumí
prostředky, s výjimkou písemného styku, provozované
podnikatelem, k jehož předmětu činnosti náleží
poskytování jednoho nebo více prostředků komunikace na
dálku, zejména neadresovaný tisk, adresovaný tisk,
typový dopis, reklama v tisku s objednávkovým
tiskopisem, katalog, telefon s (lidskou) obsluhou,
telefon bez (lidské) obsluhy (automatický volací
přístroj, audiotext), rozhlas, videotelefon (telefon s
obrazovkou), videotext (mikropočítač a televizní
obrazovka), elektronická pošta, faxový přístroj,
televize (televizní nákup, teleshopping).
- (2) Prostředky komunikace na dálku umožňující
individuální jednání mohou být použity jen tehdy,
jestliže spotřebitel jejich použití neodmítl. Pouze s
předchozím výslovným souhlasem spotřebitele mohou být
použity automatické telefonní systémy bez (lidské)
obsluhy a faxové přístroje.
- (3) Při použití prostředků komunikace na dálku
musí být obsahem návrhu informace nutné k uzavření
smlouvy ve smyslu obecných náležitostí smlouvy
upravených v této části a podstatných náležitostí
smlouvy stanovených v části osmé zákona. Tyto
informace musí být poskytnuty určitým a srozumitelným
způsobem s přihlédnutím k zásadám dobré víry a k
ochraně osob, zejména nezletilých nebo spotřebitelů.
- (4) Při jednání prostřednictvím některého
prostředku komunikace na dálku musí být spotřebiteli s
dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy
poskytnuty zejména tyto informace:
a)
|
obchodní jméno a identifikační
číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště
v případě fyzické osoby, |
b)
|
název a hlavní charakteristiky
zboží nebo služeb, |
c)
|
cena zboží nebo služeb včetně
všech poplatků, |
e)
|
způsob platby, dodání nebo
plnění, |
f)
|
poučení o právu na odstoupení,
s výjimkou případů podle odstavce 7, |
g)
|
náklady na použití
komunikačních prostředků na dálku, |
h)
|
doba, po kterou zůstává nabídka
nebo cena v platnosti. |
- (5) Po uzavření smlouvy při použití prostředků
komunikace na dálku, nejpozději však před plněním,
musí být spotřebiteli písemně poskytnuty tyto
informace:
a)
|
obchodní jméno a identifikační
číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště
v případě fyzické osoby, |
b)
|
informace o podmínkách a
postupech pro uplatnění práva odstoupit od
smlouvy, |
c)
|
informace o službách po prodeji
a o zárukách, |
d)
|
podmínky pro zrušení smlouvy,
pokud není určena doba platnosti nebo platnost je
delší než 1 rok. |
- (6) Byla-li smlouva uzavřena při použití
prostředků komunikace na dálku, má spotřebitel právo
od smlouvy odstoupit do 14 dnů od převzetí plnění. V
případě, že dodavatel nepředal spotřebiteli informace,
které je povinen předat písemně nebo jiným obdobným
způsobem podle ustanovení odstavců 4 a 5, činí tato
lhůta pro odstoupení 3 měsíce od převzetí plnění.
Jestliže však jsou informace řádně předány v jejím
průběhu, dochází k ukončení tříměsíční lhůty a počíná
od té doby běžet lhůta čtrnáctidenní.
- (7) Kromě případů, kdy je odstoupení od smlouvy
výslovně ujednáno, nemůže spotřebitel odstoupit podle
odstavce 6 od smluv
a)
|
na poskytování služeb, jestliže
s jejich plněním bylo s jeho souhlasem započato
před uplynutím lhůty 14 dnů od převzetí plnění, |
b)
|
na dodávku zboží nebo služeb,
jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu
nezávisle na vůli dodavatele, |
c)
|
na dodávku zboží upraveného
podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu,
jakož i zboží, které podléhá rychlé zkáze,
opotřebení nebo zastarání, |
d)
|
na dodávku audio a video
nahrávek a počítačových programů, porušil-li
spotřebitel jejich originální obal, |
e)
|
na dodávku novin, periodik a
časopisů, |
f)
|
spočívajících ve hře nebo
loterii. |
- (8) Poskytuje-li dodavatel plnění spotřebiteli bez
objednávky, není spotřebitel povinen dodavateli jeho
plnění vrátit ani jej o tom vyrozumět.
§ 54
- Ustanovení o smlouvách sjednávaných podle § 53 se
nevztahují na smlouvy
a)
|
o finančních službách podle
zvláštních zákonů, |
b)
|
uzavírané prostřednictvím
prodejních automatů nebo automatizovaných
obchodních provozoven, |
c)
|
uzavírané provozovateli
prostředků komunikace na dálku prostřednictvím
veřejných telefonů, |
d)
|
uzavírané na výstavbu či prodej
nemovitosti nebo týkající se jiných práv k
nemovitosti, s výjimkou nájmu, |
e)
|
uzavírané na základě dražeb, |
f)
|
na dodávku potravin, nápojů
nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávaného
stálými doručovateli do domácnosti nebo sídla
spotřebitele, |
g)
|
o ubytování, dopravě,
stravování nebo využití volného času, pokud
dodavatel poskytuje tato plnění v určeném termínu
nebo době. |
§ 55
- (1) Smluvní ujednání spotřebitelských smluv se
nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele.
Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu
zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní
postavení.
- (2) Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve
smyslu § 56 se považují za platná, pokud se
spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a).
Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další
ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat
neplatnosti celé smlouvy.
- (3) V pochybnostech o významu spotřebitelských
smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.
§ 56
- (1) Spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat
ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry
znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v
právech a povinnostech stran.
- (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní
ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo
cenu plnění.
- (3) Nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání,
která
a)
|
vylučují nebo omezují
odpovědnost dodavatele za jednání či opomenutí,
kterým byla spotřebiteli způsobena smrt či újma na
zdraví, |
b)
|
vylučují nebo omezují práva
spotřebitele při uplatnění odpovědnosti za vady či
odpovědnosti za škodu, |
c)
|
stanoví, že smlouva je pro
spotřebitele závazná, zatímco plnění dodavatele je
vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění je
závislé výlučně na vůli dodavatele, |
d)
|
dovolují dodavateli, aby
spotřebiteli nevydal jím poskytnuté plnění i v
případě, že spotřebitel neuzavře smlouvu s
dodavatelem či od ní odstoupí, |
e)
|
opravňují dodavatele odstoupit
od smlouvy bez smluvního či zákonného důvodu a
spotřebitele nikoli, |
f)
|
opravňují dodavatele, aby bez
důvodů hodných zvláštního zřetele vypověděl
smlouvu na dobu neurčitou bez přiměřené výpovědní
doby, |
g)
|
zavazují spotřebitele k plnění
podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před
uzavřením smlouvy, |
h)
|
dovolují dodavateli
jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu
sjednaného ve smlouvě, |
i)
|
stanoví, že cena zboží či
služeb bude určena v době jejich splnění, nebo
dodavatele opravňují k zvýšení ceny zboží či
služeb, aniž by spotřebitel byl oprávněn od
smlouvy odstoupit, je-li cena sjednaná v době
uzavření smlouvy při splnění podstatně překročena, |
j)
|
přikazují spotřebiteli, aby
splnil všechny závazky i v případě, že dodavatel
nesplnil závazky, které mu vznikly, |
k)
|
dovolují dodavateli převést
práva a povinnosti ze smlouvy bez souhlasu
spotřebitele, dojde-li převodem ke zhoršení
dobytnosti nebo zajištění pohledávky spotřebitele. |
§ 57
- (1) Byla-li spotřebitelská smlouva uzavřena mimo
prostory obvyklé k podnikání dodavatele nebo nemá-li
dodavatel žádné stálé místo k podnikání, může
spotřebitel od smlouvy písemně odstoupit do 7 dnů od
jejího uzavření; nedošlo-li dosud ke splnění dodávky
zboží či služeb dodavatelem, může od smlouvy odstoupit
do 1 měsíce. To neplatí ohledně smluv, u nichž si
spotřebitel výslovně sjednal návštěvu dodavatele za
účelem objednávky.
- (2) Dodavatel musí spotřebitele písemně upozornit
na právo odstoupit od smlouvy nejpozději při uzavření
smlouvy; písemné upozornění musí obsahovat i označení
osoby, u níž je třeba toto právo uplatnit, včetně
bydliště či sídla takové osoby.
- (3) Při porušení povinnosti stanovené v předchozím
odstavci má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy do
1 roku od jejího uzavření.
- (4) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují
na smlouvy
a)
|
jejichž předmětem je výstavba,
prodej, nájem nebo jiné právo k nemovitosti, s
výjimkou smluv o jejích opravách a o dodávce
zařízení do ní začleněných, |
b)
|
na dodávku potravin nebo jiného
zboží běžné spotřeby dodávaného stálými
doručovateli do domácnosti spotřebitele nebo do
jiného jím určeného místa, |
c)
|
na dodávku zboží nebo služeb,
které byly uzavřeny podle katalogu dodavatele, s
nímž se spotřebitel měl možnost seznámit v
nepřítomnosti dodavatele, za předpokladu, že mezi
stranami má pokračovat spojení při plnění uzavřené
nebo jiné smlouvy, a za předpokladu, že
spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy nejméně
do 7 dnů od převzetí zboží a je s tímto právem
seznámen v katalogu nebo ve smlouvě, |
d)
|
pojistné a o cenných
papírech.". |
- 3. V části druhé hlavě třetí se § 151a až 151m
včetně nadpisů zrušují.
- 4. V § 151o se doplňuje odstavec 3, který zní:
- "(3) Není-li vlastník stavby současně vlastníkem
přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze
zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby
zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby
spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek.".
- 5. V části druhé hlavě třetí se § 151s až 151v
včetně nadpisu zrušují.
- 6. V části druhé se za hlavu třetí doplňuje nová
hlava třetí A, která včetně nadpisů zní:
"Hlava třetí A
PRÁVO ZÁSTAVNÍ A ZADRŽOVACÍ
Oddíl první
Zástavní právo
§ 152
- Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro
případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn
s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení ze
zástavy.
§ 153
- (1) Zástavou může být věc movitá nebo nemovitá,
nebo i soubor věcí, pohledávka, jiná majetková
hodnota, pokud to její povaha připouští, byt nebo
nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního
zákona, obchodní podíl, cenný papír, nebo předmět
průmyslového vlastnictví.
- (2) Podnik lze zastavit za podmínek stanovených
zvláštním zákonem.
- (3) Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství,
přírůstky a neoddělené plody zástavy.
- (4) Pohledávka může být zajištěna zástavním právem
na několika samostatných zástavách (vespolné zástavní
právo).
§ 154
- Ustanovení tohoto zákona se použijí pro zástavní
právo k obchodnímu podílu, pro zástavní právo k cenným
papírům, popřípadě pro zástavní právo opírající se o
cenné papíry (například hypoteční zástavní list), nebo
pro zástavní právo k předmětům průmyslového
vlastnictví, pokud zvláštní zákony, které tato
zástavní práva upravují, nestanoví něco jiného.
§ 155
- (1) Zástavním právem může být zajištěna pohledávka
peněžitá i nepeněžitá. Zástavní právo se vztahuje i na
příslušenství této pohledávky.
- (2) Nepeněžitá pohledávka je zajištěna do výše
její obvyklé ceny v době vzniku zástavního práva.
- (3) Zástavním právem může být zajištěna i
pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, anebo
pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění
podmínky.
- (4) Zástavním právem mohou být do sjednané výše
zajištěny i pohledávky určitého druhu, které
zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi budou vznikat v
určité době.
- (5) Zástavním právem mohou být zajištěny i nároky
zástavního věřitele z odstoupení od smlouvy, podle
které vznikla zajištěná pohledávka.
Vznik zástavního práva
§ 156
- (1) Zástavní právo vzniká na základě písemné
smlouvy (§ 552), soudem schválené dohody o vypořádání
dědictví nebo na základě rozhodnutí soudu nebo
správního úřadu. Zástavní právo může vzniknout také ze
zákona.
- (2) Zástavní smlouva musí obsahovat označení
zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje.
§ 157
- (1) Zástavní právo k nemovitostem vzniká vkladem
do katastru nemovitostí, pokud zákon nestanoví jinak.
- (2) U nemovitostí, které nejsou předmětem evidence
v katastru nemovitostí, vzniká zástavní právo
okamžikem účinnosti zástavní smlouvy.
§ 158
- (1) Zástavní právo k věcem movitým vzniká,
nestanoví-li zákon dále jinak, jejich odevzdáním
zástavnímu věřiteli. Místo odevzdání zástavnímu
věřiteli vznikne zástavní právo i předáním movité věci
do úschovy nebo ke skladování pro zástavního věřitele
i zástavního dlužníka u třetí osoby, je-li to
dohodnuto.
- (2) Místo odevzdání věci vzniká zástavní právo k
movitým věcem též jeho vyznačením v listině, která
osvědčuje vlastnictví věci a bez níž nelze s věcí
nakládat nebo ji používat, anebo viditelným označením
movité věci, které musí trvat po dobu zástavního
práva, provedeným za účasti zástavního věřitele; z
tohoto označení musí být zřejmé, že věc je zastavena a
kdo je zástavním věřitelem.
- (3) Zástavní právo k souboru movitých věcí vzniká
účinností zástavní smlouvy.
§ 159
- (1) Zástavní právo k pohledávce vzniká uzavřením
smlouvy, pokud v ní není ujednáno něco jiného.
- (2) Zástavní právo k pohledávce je vůči dlužníku
zastavené pohledávky (poddlužníku) účinné doručením
písemného oznámení zástavce o něm, nebo tím, že
zástavní věřitel poddlužníku prokáže vznik zástavního
práva.
§ 160
- Zástavní právo na základě rozhodnutí soudu nebo
správního úřadu vzniká dnem nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí.
§ 161
- Dá-li někdo do zástavy cizí movitou věc bez
souhlasu vlastníka nebo osoby, která má k věci jiné
věcné právo neslučitelné se zástavním právem, vznikne
zástavní právo, jen je-li movitá věc odevzdána
zástavnímu věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že
zástavce je oprávněn věc zastavit.
Práva a povinnosti za trvání zástavního práva
§ 162
- (1) Zástavní věřitel, jemuž byla zástava
odevzdána, je oprávněn ji držet po celou dobu trvání
zástavního práva. Je povinen starat se o ni s péčí
řádného hospodáře, zejména ji opatrovat a chránit před
poškozením, ztrátou a zničením. Vzniknou-li zástavnímu
věřiteli plněním této povinnosti účelně vynaložené
náklady, má proti zástavci právo na jejich náhradu.
- (2) Užívat zástavu a přisvojovat si její
přírůstky, plody a užitky může zástavní věřitel jen se
souhlasem zástavce.
- (3) Dojde-li během doby, v níž zástavní věřitel má
u sebe zástavu, ke ztrátě, zničení nebo poškození
zástavy, odpovídá zástavní věřitel za vzniklou škodu
podle obecných ustanovení odpovědnosti za škodu.
- (4) Je-li zástava odevzdána třetí osobě, nesmí
tato osoba převzatou věc odevzdat další osobě ani ji
použít nebo umožnit její použití jinému; v ostatním má
tato osoba práva a povinnosti schovatele (§ 747 a
následující), není-li dohodnuto jinak.
§ 163
- (1) Zástavní dlužník je povinen zdržet se všeho,
čím se zástava zhoršuje na újmu zástavního věřitele.
- (2) Ztratí-li zástava na ceně tak, že zajištění
pohledávky se stane nedostatečným, zástavní věřitel má
právo od dlužníka žádat, aby zajištění bez zbytečného
odkladu přiměřeně doplnil. Neučiní-li tak, stane se ta
část pohledávky, která není zajištěna, splatnou.
§ 164
- Zástavní právo působí vůči každému pozdějšímu
vlastníku zástavy. Pozdější vlastník zástavy má
postavení zástavního dlužníka.
Uspokojení ze zástavy
§ 165
- (1) Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem
splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení
své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Totéž
právo má zástavní věřitel, pokud pohledávka byla po
své splatnosti splněna jen částečně, nebo nebylo-li
splněno příslušenství pohledávky.
- (2) Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního
věřitele ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem
zástavy.
- (3) Je-li pohledávka zajištěna více zástavami,
může zástavní věřitel navrhnout zpeněžení kterékoliv z
nich nebo, je-li to třeba k uspokojení pohledávky,
může navrhnout i prodej více nebo všech těchto zástav.
- (4) Právo zástavního věřitele domáhat se
uspokojení pohledávky zajištěné zástavním právem u
soudu není ustanoveními odstavců 1 až 3 dotčeno.
§ 166
- (1) Každý, kdo tvrdí, že prodej zástavy ve veřejné
dražbě nebo soudním prodejem zástavy není přípustný,
je oprávněn podat žalobu u soudu proti zástavnímu
věřiteli na určení nepřípustnosti prodeje zástavy.
- (2) Žalobu podle odstavce 1 lze podat nejpozději
do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě
zákonem určeným osobám, nejpozději však přede dnem
zahájení veřejné dražby, nebo do 1 měsíce od právní
moci usnesení soudu, kterým se nařizuje prodej
zástavy.
- (3) Veřejnou dražbu nebo soudní prodej zástavy lze
vykonat až po uplynutí lhůty podle odstavce 2, a je-li
v této lhůtě podána žaloba podle odstavce 1, lze je
vykonat až poté, kdy je o této žalobě pravomocně
rozhodnuto.
- (4) Žalobci, který bezdůvodně podá žalobu podle
odstavce 1, může soud na návrh věřitele, uplatněný v
průběhu řízení před soudem prvního stupně, uložit, aby
nahradil zástavnímu věřiteli škodu, která mu oddálením
prodeje zástavy vznikla za dobu od podání žaloby do
dne rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci. Před
rozhodnutím o náhradě škody může soud uložit žalobci,
aby složil do úschovy soudu zálohu až do výše možné
náhrady škody.
§ 167
- (1) Jestliže je zástavou pohledávka, je poddlužník
povinen splnit svůj dluh zástavnímu věřiteli. Pokud
tak neučiní, postupuje se podle § 165.
- (2) Je-li předmětem plnění pohledávky, která je
zástavou, věc, vzniká předáním této věci zástavnímu
věřiteli jeho zástavní právo k ní; zástavní právo k
pohledávce tím zaniká.
§ 168
- Je-li zástavou jiná majetková hodnota (§ 153 odst.
1), postupuje se podle § 165, nestanoví-li zvláštní
zákon jinak; prodej zástavy se provede v rozsahu, v
jakém to povaha jiné majetkové hodnoty připouští.
Neplatná ujednání
§ 169
- Ujednání zástavních smluv, dohod o vypořádání
dědictví a samostatně uzavřená ujednání jsou neplatná,
jestliže stanoví, že
a)
|
dlužník nebo zástavce nesmí
zástavu vyplatit, |
b)
|
dlužník nebo zástavce nesmí
nemovitost zastavit jinému, dalšímu věřiteli, |
c)
|
zástavní věřitel může uplatnit
uspokojení z prodeje zástavy jinak, než je
stanoveno zákonem, |
d)
|
zástavní věřitel se nesmí po
splatnosti pohledávky domáhat jejího uspokojení
prodejem zástavy, |
e)
|
při prodlení s plněním
zajištěné pohledávky zástava propadne zástavnímu
věřiteli, nebo že si ji zástavní věřitel může
ponechat za určenou cenu, pokud zvláštní zákon
nestanoví jinak. |
Zánik zástavního práva
§ 170
- (1) Zástavní právo zaniká zánikem zajištěné
pohledávky. Promlčením zajištěné pohledávky však
zástavní právo nezaniká.
- (2) Zástavní právo zaniká i zánikem zástavy.
- (3) Zástavní právo zanikne, jestliže se jej
zástavní věřitel písemným jednostranným úkonem vzdá;
movité věci, které byly předány zástavnímu věřiteli
nebo třetí osobě, musí být vráceny.
- (4) Zástavní právo zaniká uplynutím doby, na níž
bylo zástavní smlouvou zřízeno.
- (5) Zástavní právo zaniká i složením ceny zástavy
zástavnímu věřiteli, pokud zástavní věřitel nepožádal
o doplnění zástavy.
- (6) Zástavní právo zaniká i na základě písemné
dohody.
§ 171
- Zanikne-li zástavní právo k nemovitostem, které
jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí (§
133), provede se k témuž dni jeho výmaz.
§ 172
- (1) Zánik zástavního práva zpeněžením zástavy v
konkursním řízení upravuje zvláštní zákon.
- (2) Zástavní právo nezaniká, jestliže zástavní
věřitel odstoupí od smlouvy o zajištěné pohledávce.
Podzástavní právo
§ 173
- (1) Podzástavní právo vznikne zastavením
pohledávky zajištěné zástavním právem, jestliže
zástavou je věc.
- (2) Ke vzniku podzástavního práva není třeba
souhlasu vlastníka zastavené věci. Podzástavní právo
je však proti němu účinné, jen když jeho vznik mu byl
písemně oznámen. Jestliže je zastavená pohledávka
zajištěna zástavním právem k nemovitosti, vzniká
podzástavní právo vkladem do katastru nemovitostí.
§ 174
- (1) Jestliže zástavní věřitel (podzástavce) předá
zastavenou movitou věc, kterou má u sebe,
podzástavnímu věřiteli, nezbavuje se tím odpovědnosti
za plnění povinností jejímu zástavci.
- (2) Není-li splatná pohledávka, která je zajištěna
podzástavním právem, včas splněna, může podzástavní
věřitel uplatnit uspokojení ze zástavy místo
zástavního věřitele (podzástavce).
- (3) Na podzástavní právo se použijí ustanovení o
zástavním rávu přiměřeně.
Oddíl druhý
Zadržovací právo
§ 175
- (1) Kdo je povinen vydat cizí movitou věc, kterou
má u sebe, může ji zadržet k zajištění své splatné
pohledávky, kterou má proti osobě, jíž by jinak byl
povinen věc vydat.
- (2) Zadržovací právo vzniká i k zajištění dosud
nesplatné pohledávky, pokud byl proti dlužníku podán
návrh na konkurs.
§ 176
- (1) Zadržovací právo nemá osoba, která má věc, k
níž by mohlo toto právo vzniknout, u sebe neprávem,
zejména jestliže se jí zmocnila svémocně nebo lstí.
- (2) Zadržovací právo nemá ani ten, jemuž při
předání věci bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem,
který je neslučitelný s výkonem zadržovacího práva; to
neplatí, byl-li proti dlužníkovi podán návrh na
konkurs.
§ 177
- (1) Zadržovací právo vznikne jednostranným úkonem
oprávněné osoby, kterým vyjadřuje svou vůli zadržet
věc.
- (2) Oprávněná osoba je povinna bez zbytečného
odkladu vyrozumět dlužníka o zadržení věci a jeho
důvodech; jestliže smlouva, na jejímž základě má věc u
sebe, byla uzavřena písemně, musí být i vyrozumění
písemné.
§ 178
- Ohledně opatrování zadržené věci a úhrady nákladů
s tím spojených má ten, kdo věc zadržuje, postavení,
jaké má zástavní věřitel ohledně zástavy.
§ 179
Na základě zadržovacího práva má věřitel právo při
výkonu soudního rozhodnutí na přednostní uspokojení z
výtěžku zadržované věci před jiným věřitelem, a to i
zástavním věřitelem.
§ 180
- (1) Zadržovací právo zaniká zánikem zajištěné
pohledávky, zánikem zadržené věci, anebo vydáním
zadržené věci dlužníku.
- (2) Toto právo zaniká i tehdy, jestliže dlužník
poskytne oprávněné osobě s jejím souhlasem jinou
jistotu.".
- 7. V § 444 se dosavadní text označuje jako
odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
- "(2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s
Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši,
do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení
společenského uplatnění, a určování výše náhrady v
jednotlivých případech.".
- 8. § 782 zní:
"§ 782
- Vkladní knížka může být vystavena pouze na
jméno.".
- 9. V § 783 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
- 10. V § 786 odstavec 2 zní:
- "(2) Vkladní list může být vystaven pouze na
jméno.".
- 11. V § 787 se doplňuje odstavec 3, který zní:
- "(3) Jiné formy vkladů mohou být sjednány pouze na
jméno.".
- 12. V části deváté se za hlavu osmou doplňuje
hlava devátá, která včetně nadpisu zní:
"Hlava devátá
Přechodná ustanovení k úpravám účinným od 1. ledna
2001
(zákon č. 367/2000 Sb. )
§ 879d
- Osobou, v jejíž prospěch bylo právo trvalého
užívání zřízeno, se pro účely § 879c rozumí i bytové
družstvo nebo sdružení občanů, které vzniklo anebo se
považuje za vzniklé podle zákona č. 83/1990 Sb., o
sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, pokud
na takovéto bytové družstvo, případně sdružení občanů
přešlo právo trvalého užívání uvedené v § 879c odst.
1.
§ 879e
- Ustanovení § 879c odst. 1 se vztahuje obdobně i na
právo výpůjčky nebo nájmu podle § 879c odst. 2 zřízené
nejpozději do 31. prosince 2000 ve prospěch toho, komu
byl převeden byt nebo nebytový prostor do vlastnictví
podle § 23 zákona o vlastnictví bytů. Změna takového
práva výpůjčky nebo nájmu na vlastnictví nastává dnem
1. července 2001.".
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl.II
- Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb.,
zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona
č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č.
328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č.
263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č.
171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č.
152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č.
84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č.
160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č.
247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod
č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu
Ústavního soudu uveřejněného pod č. 269/1996 Sb.,
zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona
č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č.
165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č.
360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod
č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č.
30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000
Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb.,
zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a
zákona č. 227/2000 Sb., se mění takto:
- Za § 200x se vkládají nové § 200y až 200aa, které
včetně nadpisu znějí:
"Řízení o soudním prodeji zástavy
§ 879e
- (1) Návrh na soudní prodej zástavy podává zástavní
věřitel.
- (2) Místně příslušný k rozhodnutí o tomto návrhu
je obecný soud zástavního dlužníka. Jestliže však
zástavou nebo její součástí je nemovitost, příslušný
je soud, v jehož obvodu se nemovitost nachází;
jestliže je zástavou více nemovitostí, lze návrh podat
u kteréhokoli z příslušných soudů.
- (3) Účastníky řízení jsou zástavní věřitel,
dlužník a zástavní dlužník (zástavce).
§ 200z
- (1) Soud nařídí jednání, jestliže zástavou nebo
její součástí je nemovitost; jinak může rozhodnout bez
jednání.
- (2) Soud povolí prodej zástavy, je-li prokázána
existence zástavního práva k zástavě a jsou-li
osvědčeny další skutečnosti nutné k uspokojení ze
zástavy.
- (3) Usnesení, kterým se prodej zástavy povoluje,
je vykonatelné po uplynutí lhůty jednoho měsíce od
jeho právní moci.
§ 200aa
- Po vykonatelnosti usnesení, jímž se povoluje
prodej zástavy, soud provede její prodej; postupuje
přitom způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu
rozhodnutí.".
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správě daní a poplatků
Čl.III
- § 72 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a
poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb., zní:
"§ 72
- K zajištění daňové pohledávky a jejího
příslušenství může správce daně zřídit rozhodnutím
zástavní právo. Ke zjištění předmětu zástavy má
správce daně oprávnění podle § 16. V ostatním platí
ustanovení občanského zákoníku o zástavním právu.".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna obchodního zákoníku
Čl.IV
- Oddíl 1 včetně nadpisu a § 299 zákona č. 513/1991
Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 84/1995 Sb.
a zákona č. 27/2000 Sb., se zrušují.
ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl.V
- 1. Zástavní práva, jejichž rozsah byl vymezen
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají
zachována se všemi účinky podle dosavadní právní
úpravy i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Uspokojení ze zástavy se však řídí tímto zákonem.
- 2. K zajištění daňových pohledávek, ke kterým
nebyl vymezen rozsah zákonného zástavního práva podle
dosavadní právní úpravy do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, lze postupovat pouze podle ustanovení § 72
zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl.VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
|
|
KP - real CZ s.r.o., Tel :
773 905 865, e-mail : info@kp-real.cz |
|