o konkursu a vyrovnání
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Účelem tohoto zákona je uspořádání majetkových
poměrů dlužníka, který je v úpadku.
(2) Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a
není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky.
Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není
schopen po delší dobu plnit své splatné závazky.
(3) Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba
je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena. O
předlužení jde tehdy, jestliže tato osoba má více
věřitelů a jestliže její splatné závazky jsou vyšší než
její majetek; do ocenění dlužníkova majetku se zahrne i
očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti,
lze-li příjem převyšující náklady při pokračování
podnikatelské činnosti důvodně předpokládat.
§ 1a
Tohoto zákona nelze použít na uspořádání majetkových
poměrů územního samosprávného celku nebo jiné právnické
osoby zřízené zákonem, jestliže stát převzal její dluhy
nebo se za ně zaručil.
§ 2
(1) Jestliže je dlužník v úpadku, lze u konkursního
soudu (dále jen "soud") zahájit za podmínek stanovených
tímto zákonem konkursní řízení (dále jen "konkurs")
nebo vyrovnací řízení (dále jen "vyrovnání").
(2) zrušen
(3) Cílem konkursu a vyrovnání je dosáhnout poměrného
uspokojení věřitelů z majetku tvořícího konkursní
podstatu, a to za podmínek stanovených tímto zákonem.
§ 3
Povinnost podat návrh na prohlášení konkursu
(1) Právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel, která
je v úpadku, je povinna bez zbytečného odkladu podat
návrh na prohlášení konkursu. Právnická osoba v
likvidaci má tuto povinnost, jen je-li předlužena.
(2) Povinnost podle odstavce 1 mají i statutární orgány
právnické osoby, likvidátor právnické osoby v likvidaci,
je-li předlužena, a zákonní zástupci fyzické osoby.
Jestliže osoby tuto povinnost nesplní, odpovídají
věřitelům za škodu, která jim tím vznikne, ledaže
prokáží, že škodu nezavinily; je-li těchto osob více,
odpovídají společně a nerozdílně.
(3) Povinnost podle odstavců 1 a 2 není splněna,
jestliže řízení o návrhu na prohlášení konkursu bylo
vinou navrhovatele zastaveno nebo jestliže byl návrh
zamítnut.
(4) Místo návrhu na prohlášení konkursu mohou osoby
uvedené v odstavcích 1 a 2 podat návrh na vyrovnání;
jestliže však vyrovnání nebylo povoleno nebo potvrzeno,
jsou povinny do 15 dnů podat návrh na prohlášení
konkursu.
ČÁST DRUHÁ
KONKURS
§ 4
Návrh na prohlášení konkursu
(1) Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat
dlužník nebo kterýkoliv z jeho věřitelů.
(2) Jde-li o návrh věřitele, musí navrhovatel doložit,
že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a uvést
okolnosti, které osvědčují úpadek dlužníka. K návrhu je
navrhovatel povinen připojit listiny, kterých se v
návrhu dovolává.
(3) Jde-li o návrh dlužníka, musí navrhovatel uvést
okolnosti, které osvědčují jeho úpadek. K návrhu je
navrhovatel povinen připojit seznam svého majetku a
závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich
adres. Předložený seznam majetku a závazků musí dlužník
podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a
úplný.
(4) Další návrh na prohlášení konkursu, podaný na téhož
dlužníka dříve, než soud rozhodne o prohlášení konkursu,
se považuje za přistoupení k řízení; pro dalšího
navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení.
(5) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do
prohlášení konkursu. Soud řízení zastaví, souhlasí-li s
tím všichni další navrhovatelé, kteří přistoupili k
řízení.
(6) O podání návrhu na prohlášení konkursu soud
neprodleně vyrozumí úřad práce, v jehož obvodu je sídlo
nebo bydliště dlužníka.
§ 4a
(1) Po doručení návrhu dlužníka na prohlášení konkursu
soudu nebo po doručení návrhu na prohlášení konkursu
soudem dlužníkovi je dlužník povinen
- a)
- zdržet se jednání směřujícího ke zmenšení svého
majetku s výjimkou běžné obchodní činnosti,
- b)
- na výzvu soudu sestavit seznam svého majetku a
závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich
adres a odevzdat jej soudu ve lhůtě určené soudem;
tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.
(2) Seznam majetku a závazků podle odstavce 1 písm.
b) musí dlužník podepsat a výslovně o něm prohlásit, že
je správný a úplný.
(3) Je-li dlužníkem právnická osoba, má povinnost podle
odstavce 1 písm. b) zejména její statutární orgán nebo
osoby, které jsou jeho členy, nebo likvidátor, pokud je
právnická osoba v likvidaci, nebo nucený správce podle
zvláštních předpisů; této povinnosti se uvedené osoby
nemohou zprostit ani tehdy, pokud ze své funkce odstoupí
nebo se jí vzdají v posledních dvou měsících před
podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání
tohoto návrhu.
(4) Pokud soud návrh na prohlášení konkursu zamítne pro
neosvědčení úpadku, odpovídá navrhovatel dlužníkovi za
škodu, která dlužníkovi vznikla omezením nakládání s
majetkem. Této povinnosti se navrhovatel zprostí, pokud
prokáže, že škodu nezavinil.
§ 4b
Byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem
podniku nebo exekuce podle
zvláštního předpisu 1e) proto, že cena
věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k
podniku nepřevyšuje výši splatných závazků patřících k
podniku,1b) je správce podniku povinen bez
zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu na
majetek dlužníka; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný
podnik.
§ 5
Záloha na náklady konkursu
(1)
Navrhovatel je povinen zaplatit zálohu na náklady
konkursu až do částky 50 000 Kč, a to i opakovaně; učiní
tak na výzvu soudu v určené lhůtě a výši. Pokud
pohledávka navrhovatele vyplývá ze mzdových nároků, je
navrhovatel od zaplacení zálohy osvobozen s výjimkou
zaměstnanců uvedených v §
67b. Účastní-li se řízení více navrhovatelů, jsou
povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.
(2) Nebude-li záloha na náklady konkursu v určené lhůtě
zaplacena, může soud před prohlášením konkursu řízení
zastavit; o tomto následku musí být navrhovatel poučen.
Ochranná lhůta
§ 5a
(1) Dlužník může navrhnout povolení ochranné lhůty do 15
dnů od doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem,
jestliže tento návrh podal věřitel nebo jiná osoba než
dlužník.
(2) Návrh na povolení ochranné lhůty musí kromě obecných
náležitostí podání obsahovat i údaje týkající se
dlužníka, které se zapisují do obchodního rejstříku,
seznam nemovitostí dlužníka včetně zástavních a
podzástavních práv na nich váznoucích, seznam věřitelů s
uvedením výše jejich pohledávek, seznam majetku a
závazků dlužníka s termíny splatnosti závazků ne starší
než tři měsíce a určitý návrh na uspořádání právních
poměrů dlužníka a na opatření ohledně jeho podniku během
ochranné lhůty; podnikatelé předloží rovněž poslední
účetní závěrku.
§ 5b
(1) Ochrannou lhůtu lze povolit, jestliže
- a)
- návrh je při zachování postupu soudu podle § 43
občanského soudního řádu podán včas, oprávněnou osobou
a obsahuje předepsané náležitosti,
- b)
- návrh se netýká právnické osoby, která je v
likvidaci,
- c)
- návrh se týká podnikatele, který zaměstnává
alespoň 50 osob v pracovním poměru,
- d)
- nejde o opětovný návrh na povolení ochranné lhůty
v témže řízení.
(2) Soud ochrannou lhůtu povolí, jestliže jsou
splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a jestliže údaje
návrhu jsou doloženy natolik, že odůvodňují možnost
uspokojivého řešení dlužníkových majetkových poměrů v
rámci ochranné lhůty; jinak návrh na povolení ochranné
lhůty zamítne. Proti rozhodnutí soudu o ochranné lhůtě
není odvolání přípustné.
(3) Usnesení o povolení ochranné lhůty doručí soud
dlužníku a věřitelům uvedeným v návrhu. Zašle je také
soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je dlužník
zapsán, a katastrálním úřadům, které evidují dlužníkovy
nemovitosti; je-li dlužníkem státní podnik nebo jiná
státní organizace, popřípadě organizace založená nebo
zřízená obcí, soud zašle usnesení o povolení ochranné
lhůty těm, kteří jsou zakladateli nebo zřizovateli
dlužníka podle zvláštních předpisů. Kromě toho je vyvěsí
na úřední desce soudu téhož dne, kdy bylo vydáno, a
zveřejní je v Obchodním věstníku.
(4) Věřitelé uvedení v návrhu na ochrannou lhůtu a další
věřitelé, kteří se k řízení přihlásili v průběhu
ochranné lhůty, mají postavení konkursních věřitelů (§
7); dojde-li k prohlášení konkursu, je třeba jim
usnesení o tom doručit.
(5) Současně s povolením ochranné lhůty svolá soud
schůzi věřitelů (§ 10),
popřípadě ustanoví věřitelům opatrovníka (§
11a). Schůze věřitelů zvolí věřitelský výbor. Závady
v doručení někomu z věřitelů při svolávání schůze
nebrání platnosti volby, jestliže usnesení soudu o
svolání věřitelů bylo vyvěšeno na úřední desce soudu a
zveřejněno v Obchodním věstníku.
§ 5c
Ochranná lhůta trvá tři měsíce a začíná běžet dnem, kdy
usnesení o jejím povolení bylo vyvěšeno na úřední desce
soudu. Na návrh dlužníka podaný v průběhu ochranné lhůty
ji může soud prodloužit nejdéle o další tři měsíce,
jestliže s tím souhlasí věřitelský výbor.
§ 5d
Po dobu trvání ochranné lhůty
- a)
- soud se v řízení omezí jen na procesní úkony
potřebné z hlediska průběhu ochranné lhůty,
- b)
- věřitelé nemohou vůči dlužníkovi vymáhat
uspokojení svých pohledávek výkonem rozhodnutí s
výjimkou pohledávek z pracovního poměru a s výjimkou
pohledávek z titulu daní, poplatků, cel a pojistného
na sociální a zdravotní pojištění; již zahájená řízení
se přerušují,
- c)
- soud může rozhodnout na návrh věřitelského výboru
nebo opatrovníka, aby některé právní úkony dlužník
nečinil vůbec nebo jen po předchozím souhlasu
věřitelského výboru nebo opatrovníka věřitelů; právní
úkony uskutečněné v rozporu s tímto rozhodnutím soudu
jsou vůči věřitelům neúčinné,
- d)
- dlužníkem provedené právní úkony, kterými by byly
zkracovány zájmy věřitelů na uspokojení jejich
pohledávek, jsou vůči věřitelům neúčinné,
- e)
- dlužník je povinen soustavně usilovat o překonání
úpadku a informovat věřitelský výbor, popřípadě
opatrovníka o přijatých opatřeních, a v případě
potřeby si vyžádat jejich součinnost.
§ 5e
(1) Ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zastavením
konkursního řízení, prohlášením konkursu nebo povolením
vyrovnání.
(2) Skončením ochranné lhůty zanikají její účinky podle
§ 5d; jestliže však
ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zůstávají
zachovány účinky uvedené v
§ 5d písm. b) až d), a to až do prohlášení konkursu,
pokud soud nerozhodne o jejich dřívějším zániku.
§ 5f
zrušen
§ 6
Konkursní podstata
(1) Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní
podstatu (dále jen "podstata").
(2) Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v
den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu;
tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné
příjmy. Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže
týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské
činnosti z podstaty vyloučen není.
(3) Za podmínek stanovených tímto zákonem patří do
podstaty také majetek jiných osob, zejména těch, které
jej nabyly na základě neúčinných právních úkonů
dlužníka.
§ 7
Účastníci konkursu
Účastníky konkursu jsou věřitelé, kteří uplatňují nároky
(dále jen "konkursní věřitelé") a dlužník.
Správce podstaty
§ 8
(1) Správce podstaty (dále jen "správce") se zásadně
vybírá ze seznamu správců, který vede soud příslušný k
řízení. Do seznamu správců lze zapsat jen bezúhonnou
fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním
úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem
souhlasí, nebo veřejnou obchodní společnost, která bude
činnost správce vykonávat prostřednictvím svých
společníků, o nichž prokáže, že splňují podmínky pro
zapsání do seznamu. Veřejná obchodní společnost,
ustavená správcem, oznámí soudu neprodleně, kdo ze
společníků bude jejím jménem funkci správce vykonávat.
Správcem může soud ustavit pouze ve věci nepodjatou
osobu. Osoba zapsaná do seznamu může své ustavení
správcem odmítnout, jen jsou-li pro to důležité důvody.
Výjimečně může soud ustavit správcem i osobu do seznamu
správců nezapsanou, pokud splňuje podmínky pro zapsání
do seznamu a s ustavením souhlasí.
(2) Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s
odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením
povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud.
Je-li správcem ustavena veřejná obchodní společnost,
odpovídají za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem
funkce správce její společníci společně a nerozdílně.
Správce je povinen uzavřít smlouvu o pojištění
odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v
souvislosti s výkonem funkce správce.
(3) Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových
výdajů. Nároky správce se uspokojují z konkursní
podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady
konkursu složené navrhovatelem. Dohody správce uzavřené
s účastníky řízení o jiné odměně nebo náhradě jsou
neplatné. Vyúčtování odměny a nákladů provede správce v
konečné zprávě, a není-li jí, při zrušení konkursu;
předtím mu soud může povolit zálohy. Soud může podle
okolností případu konkursní odměnu stanovenou podle
zvláštního předpisu přiměřeně zvýšit nebo snížit.
Věřitelé jsou se souhlasem soudu oprávněni na základě
rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout správci zálohu
k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně; při poskytnutí
zálohy může být určen účel, na nějž má být vynaložena, a
podmínky jejího vyúčtování. Činnosti, k nimž je správce
povinen, může správce zadat třetím osobám na účet
podstaty jen se souhlasem věřitelského výboru.
(4) Neplní-li správce řádně své povinnosti, může mu soud
uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.
(5) Věřitelé se mohou usnést na návrhu, aby byl správce
zproštěn funkce a ustaven správce nový. Soud může takový
návrh zamítnout jen tehdy, má-li o změně v osobě správce
závažné pochybnosti.
(6) Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z
účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprostit
správce funkce. Zprostí-li soud správce jeho funkce,
ustaví nového správce. Zproštěním funkce nezaniká
správcova odpovědnost podle odstavce 2 za dobu výkonu
funkce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen
řádně informovat nového správce a dát mu k dispozici
všechny doklady.
(7) Pro doručení a zveřejnění usnesení o ustavení nového
správce platí obdobně ustanovení o doručení a zveřejnění
usnesení o prohlášení konkursu (§
13 odst. 4 a 5).
(8) Správce je povinen zachovávat mlčenlivost o
skutečnostech, které jsou zvláštními zákony určeny k
utajení, pokud se o nich dozvěděl při výkonu své funkce,
a to i po jejím skončení; této mlčenlivosti jej může
zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost má, nebo
soud.
§ 9
(1) Jestliže to vyžaduje rozsah správy, může soud
ustavit pro pomoc správci zvláštního správce pro určitý
obor správy. Zvláštní správce má práva, povinnosti a
odpovědnost správce v mezích své působnosti.
(2) Jestliže je to účelné, může soud ustavit správci
zástupce pro případ, že by ze závažných důvodů nemohl
přechodně svou funkci vykonávat.
(3) Pro ustavení do funkce, odměňování a zprošťování
funkce zvláštních správců a zástupce správce platí
ustanovení o správci.
Předběžný správce
§ 9a
(1) Nasvědčují-li okolnosti, že je dlužník v úpadku, a
je-li to potřebné pro zjištění nebo zajištění dlužníkova
majetku, může soud po zahájení konkursního řízení
ustavit předběžného správce. Návrh na ustavení
předběžného správce může podat úřad práce, v jehož
obvodu je sídlo nebo bydliště dlužníka.
(2) Usnesení o ustavení předběžného správce se doručí a
zveřejní obdobně jako usnesení o prohlášení konkursu (§
13 odst. 4 a 5). Předběžnému správci se usnesení
doručí do vlastních rukou; usnesení je vykonatelné
doručením předběžnému správci.
§ 9b
(1) Předběžný správce plní povinnosti, které mu ukládá
zákon nebo mu uloží soud. Povinností předběžného správce
je zejména zjištění a zajištění dlužníkova majetku a
přezkoumání dlužníkova účetnictví. Předběžný správce je
oprávněn požádat příslušný daňový orgán o provedení
daňové kontroly u dlužníka.
(2) Zjistí-li soud, že pominuly důvody, které vedly k
ustavení předběžného správce, zprostí i bez návrhu
předběžného správce funkce; jinak vykonává předběžný
správce svoji funkci až do dne, kdy nastanou účinky
prohlášení konkursu, nebo do vydání rozhodnutí o
zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu nebo do vydání
rozhodnutí o zastavení řízení. Soud zároveň v těchto
rozhodnutích rozhodne o úhradě hotových výdajů a odměně
předběžného správce, kterou mu vyplatí ze zálohy na
náklady konkursu; nevyplacený zbytek zálohy soud vrátí
navrhovatelům v poměru, v jakém ji zaplatili. Pokud soud
konkurs prohlásí, mají navrhovatelé, kteří zaplatili
zálohu na náklady konkursu, právo na vrácení části
zálohy, která byla vyplacená předběžnému správci, z
dlužníkova majetku; tyto nároky jsou pohledávkami za
podstatou podle § 31
odst. 2.
(3) Ustanovení § 8
odst. 8, § 9d,
9e,
9f,
§ 17 odst. 1 a
§ 18 odst. 1 se
vztahují i na předběžného správce; ostatní ustanovení o
správci se vztahují na předběžného správce přiměřeně,
nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 9c
Dlužník může nakládat s majetkem jen se souhlasem
předběžného správce, jinak je jeho právní úkon neúčinný.
Součinnost poskytovaná správci
§ 9d
(1) Orgány veřejné správy, zejména finanční úřady,
katastrální úřady, orgány evidující motorová vozidla a
jiné orgány státní správy, jakož i notáři, Středisko
cenných papírů, banky, provozovatelé telekomunikačních
služeb, pošta a jiné osoby, které se zabývají přepravou
zásilek, pojišťovny, vydavatelé tisku a dopravci jsou
povinni poskytnout správci na jeho písemnou žádost
součinnost dále uvedeným způsobem.
(2) Součinnost podle odstavce 1 spočívá v tom, že orgány
a osoby v něm uvedené poskytují správci údaje o majetku
dlužníka (úpadce) a některé další údaje, které jsou
nutné pro výkon správy, a to ve stejném rozsahu, v jakém
by je poskytly přímo dlužníku (úpadci). Povinnost těchto
orgánů a osob poskytnout správci součinnost podle jiných
ustanovení zákona, případně podle ustanovení zvláštního
právního předpisu1) tím není dotčena.
(3) Součinnost podle odstavce 1 spočívá také v tom, že
orgány a osoby v něm uvedené, které mají u sebe listiny
nebo jiné věci, které mohou sloužit ke zjištění
dlužníkova (úpadcova) majetku, jsou povinny je bez
zbytečného odkladu vydat nebo zapůjčit správci.
(4) Podle předchozích odstavců zejména jsou
- a)
- banky povinny sdělit správci čísla dlužníkových
(úpadcových) účtů a informovat jej o stavech těchto
účtů a pohybech; jsou též povinny informovat správce a
podat informace o dlužníkových (úpadcových) úschovách
a vkladních knížkách,
- b)
- pošta a jiné osoby, které se zabývají přepravou
zásilek, povinny informovat správce o dlužníkových
(úpadcových) doručovacích místech, rozsahu a povaze
doručovaných zásilek a úhrnu peněžních prostředků,
které dlužník (úpadce) přijímá jejich prostřednictvím,
- c)
- provozovatelé telekomunikačních služeb povinni
oznámit správci údaje o dlužníkových (úpadcových)
telefonních, dálnopisných, telefaxových a jiných
elektronických stanicích a adresách, které nejsou
uvedeny v dostupných seznamech,
- d)
- pojišťovny povinny sdělit správci údaje o
dlužníkových (úpadcových) pojistných smlouvách a
pojistných plněních,
- e)
- vydavatelé tisku povinni sdělit správci údaje o
inzerci, která se týká dlužníkova (úpadcova) majetku,
- f)
- dopravci povinni sdělit správci údaje o
přepravovaném dlužníkově (úpadcově) nákladu a jeho
příjemci.
(5) Na žádost orgánů a osob, od nichž vyžaduje
součinnost, je správce povinen doložit, že byl ustaven
správcem.
§ 9e
Třetí osoby jsou povinny poskytnout správci součinnost
podle § 9d bez
zbytečného odkladu; nesplní-li tuto povinnost,
odpovídají věřitelům za škodu, která tím věřitelům
vznikne.
§ 9f
Správce prokazuje své oprávnění požádat třetí osoby o
potřebnou součinnost podle
§ 9d rozhodnutím soudu, kterým byl do funkce správce
ustaven.
Schůze konkursních věřitelů a věřitelský výbor
§ 10
(1) Soud svolává schůzi konkursních věřitelů, je-li toho
třeba pro zjištění jejich stanovisek potřebných pro
další vedení konkursu, a řídí její jednání; na návrh
správce nebo věřitelského výboru ji svolává vždy. Schůze
konkursních věřitelů musí být oznámena vhodným způsobem
s uvedením dne a předmětu jednání.
(2) K platnosti usnesení a k volbám věřitelského výboru
je třeba prosté většiny hlasů na schůzi přítomných nebo
řádně zastoupených konkursních věřitelů počítané podle
výše jejich pohledávek.
(3) Hlasovat mohou jen konkursní věřitelé, jejichž
pohledávka byla zjištěna. Soud rozhodne, zda mohou
hlasovat také konkursní věřitelé, jejichž pohledávka
nebyla ještě zjištěna, je sporná, popřípadě je
podmíněná.
§ 11
(1) Pokud počet konkursních věřitelů přesahuje 50, jsou
povinni ustavit věřitelský výbor. Při nižším počtu
konkursních věřitelů mohou konkursní věřitelé zvolit
namísto věřitelského výboru svého zástupce; ustanovení o
oprávněních a povinnostech věřitelského výboru platí pro
tohoto zástupce obdobně.
(2) Věřitelský výbor má nejméně tři a nejvýše devět
členů; o počtu členů rozhoduje schůze konkursních
věřitelů. Každý člen věřitelského výboru má svého
náhradníka.
(3) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky mohou
být jen konkursní věřitelé s výjimkou osob uvedených v
§ 67b; pokud je
členem nebo náhradníkem právnická osoba, oznámí soudu,
kdo za ni bude ve věřitelském výboru jednat.
(4) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí
schůze konkursních věřitelů a potvrzuje soud. Z
důležitých důvodů může soud na návrh některého z
konkursních věřitelů nebo správce anebo i bez návrhu
odvolat věřitelský výbor nebo některého z jeho členů.
Jestliže soud věřitelský výbor nebo některého z jeho
členů odvolá nebo nemůže-li člen svou funkci vykonávat
nebo se jí vzdá anebo se nemůže jednání věřitelského
výboru zúčastnit, nastupuje místo něho náhradník; soud
může též nařídit doplňující volbu nebo může jmenovat
nový věřitelský výbor nebo nového jeho člena.
(5) Věřitelský výbor volí ze svého středu předsedu a
místopředsedu, dohlíží na činnost správce, průběžně
schvaluje výši a správnost hotových výdajů správce a
nákladů spojených s udržováním a správou podstaty a plní
úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu soudem. Je
oprávněn podávat soudu návrhy týkající se průběhu
řízení.
(6) Věřitelský výbor se schází z vlastní iniciativy
anebo jej svolá soud nebo správce. Rozhoduje většinou
hlasů svých členů; nepřítomné členy zastupují
náhradníci.
(7) Věřitelský výbor je povinen chránit společný zájem
konkursních věřitelů; členové a náhradníci věřitelského
výboru jsou povinni při výkonu své funkce postupovat s
odbornou péčí a odpovídají za škodu vzniklou porušením
povinností, které jim ukládá zákon nebo jim uloží soud.
(8) Členové a náhradníci věřitelského výboru mají nárok
na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce a
na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí soud; tyto nároky
jsou pohledávkami za podstatou podle
§ 31 odst. 2.
§ 11a
Dokud není ustaven věřitelský výbor nebo zástupce
věřitelů, vykonává působnost věřitelského výboru schůze
věřitelů.
§ 12
Dohled soudu
(1) Soud je oprávněn vyžádat si od správce zprávu a
vysvětlení, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná
šetření. Může správci uložit, aby si vyžádal na určité
otázky názor věřitelského výboru nebo mu může dát pokyny
sám.
(2) Při výkonu své dohlédací činnosti soud rozhoduje o
záležitostech, které se týkají průběhu konkursu, a činí
opatření nezbytná k zajištění jeho účelu.
§ 12a
Prohlášení konkursu
(1) Bude-li k návrhu dlužníka nebo osob za dlužníka
povinných podat návrh na prohlášení konkursu (§
3) osvědčeno, že je dlužník v úpadku (§
1), soud konkurs prohlásí do 10 pracovních dnů ode
dne doručení úplného návrhu na prohlášení konkursu;
proti usnesení o prohlášení konkursu se nelze odvolat.
(2) Bude-li k návrhu věřitele osvědčeno, že je dlužník v
úpadku (§ 1), a
budou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky (§
1a, § 12a odst. 3
a § 67c odst. 1),
soud konkurs prohlásí bez zbytečného odkladu; proti
usnesení o prohlášení konkursu se může odvolat pouze
dlužník, pokud sám nepřistoupil do řízení (§
4 odst. 4).
(3) Konkurs nelze prohlásit
- a)
- na majetek politické strany nebo politického hnutí
v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do
Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a
obcí nebo zastupitelstev vyšších územních
samosprávných celků do desátého dne po posledním dni
těchto voleb,
- b)
- po dobu nucené správy podle zvláštních předpisů,
ledaže prohlášení konkursu navrhl nucený správce,
- c)
- po dobu ochranné lhůty, ledaže by bylo zjištěno,
že v návrhu na její povolení dlužník uvedl nepravdivé
nebo neúplné údaje.
(4) Je-li zřejmé, že majetek dlužníka nebude
postačovat k úhradě nákladů konkursu, soud návrh na
prohlášení konkursu zamítne pro nedostatek majetku;
přitom je soud oprávněn učinit si úsudek o prodejnosti
majetku dlužníka nebo o dobytnosti jeho pohledávek. Soud
zároveň podá návrh na výmaz dlužníka z obchodního
rejstříku.
(5) Proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení
konkursu se může odvolat pouze navrhovatel a
navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení. Proti usnesení
o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek
majetku se může odvolat i věřitel, který doloží, že má
za dlužníkem peněžitou pohledávku.
§ 13
(1) V usnesení o prohlášení konkursu musí být ustaven
správce konkursní podstaty; jestliže soud ustavil v
řízení předběžného správce, ustaví jej za správce.
(2) Usnesení o prohlášení konkursu obsahuje
- a)
- jméno a bydliště (obchodní jméno nebo název, sídlo
a identifikační číslo) úpadce, popřípadě další údaje
potřebné k identifikaci úpadce,
- b)
- jméno a bydliště (obchodní jméno nebo název, sídlo
a identifikační číslo) správce konkursní podstaty,
- c)
- výzvu, aby věřitelé ve lhůtě stanovené soudem
přihlásili u soudu všechny své pohledávky; tato lhůta
nesmí být kratší třiceti dnů a delší tří měsíců,
- d)
- výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči úpadci,
již plnění neposkytovaly úpadci, ale správci konkursní
podstaty.
(3) Ve výzvě podle odstavce 2 písm. c) musí být
věřitelé vyzváni, aby neprodleně sdělili, jaká
zajišťovací práva uplatní na úpadcových věcech, právech
nebo pohledávkách; přitom je třeba označit předmět, u
něhož se nárokuje zajišťovací právo, druh a důvod pro
vznik zajišťovacího práva, a zajišťovanou pohledávku.
(4) Usnesení o prohlášení konkursu se doručí účastníkům
řízení; dále se doručí správci, osobám uvedeným v
§ 3 odst. 2, známým
věřitelům úpadce, jakož i příslušným daňovým orgánům a
úřadům práce. Úpadci se usnesení doručí do vlastních
rukou.
(5) Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v
úplném znění nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední
desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v
jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště,
jsou-li mimo sídlo soudu. Výpis z usnesení soud zveřejní
též způsobem stanoveným zvláštním předpisem nebo jiným
vhodným způsobem. Je-li dlužník zapsán v obchodním nebo
jiném rejstříku, oznámí soud prohlášení konkursu orgánu,
který rejstřík vede a který toto prohlášení zapíše;
oznámení soudu se považuje za návrh na zahájení řízení o
změně zápisu. Soud dále oznámí prohlášení konkursu
katastrálním úřadům, které evidují nemovitosti, o nichž
je mu známo, že patří dlužníkovi.
(6) Účinky prohlášení konkursu nastanou vyvěšením
usnesení na úřední desce soudu, který konkurs prohlásil.
Tímto okamžikem se dlužník stává úpadcem.
(7) Obdobně podle odstavců 4 a 5 se postupuje, jestliže
byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut podle
§ 12a odst. 4.
(8) Je-li dlužník účastníkem
platebního systému uvedeného v seznamu České národní
banky podle zvláštního předpisu, soud současně s
vyvěšením usnesení podle odstavce 5 oznámí prohlášení
konkursu též České národní bance; usnesení o prohlášení
konkursu se České národní bance doručí bez zbytečného
odkladu.
§ 13a
(1) Jestliže je prohlášen konkurs ohledně právnické
osoby v likvidaci, likvidace se po dobu jeho trvání
přerušuje. Likvidátor po tuto dobu vykonává svou
působnost pouze v rozsahu, v jakém nepřešla na správce;
do působnosti likvidátora náleží rovněž součinnost se
správcem. Za tuto činnost má nárok na náhradu nutných
nákladů a na přiměřenou odměnu, kterou určí správce se
souhlasem soudu.
(2) Ustanovení odstavce 1 se přiměřeně použije pro
právnické osoby v nucené správě a pro postavení a
činnost nuceného správce. Pokud nucená správa
prohlášením konkursu končí, poskytuje nucený správce
součinnost správci do prvního přezkumného jednání.
§ 13b
(1) Byl-li prohlášen konkurs po nařízení výkonu
rozhodnutí prodejem podniku úpadce
nebo po vydání exekučního příkazu k prodeji podniku
úpadce, správce podniku po dobu trvání konkursu
nevykonává svou funkci.
(2) Správce podniku je povinen odevzdat správci všechny
doklady týkající se podniku, které má k dispozici, a
výsledky své činnosti vykonané v souvislosti se
zjišťováním ceny podniku a na požádání mu poskytnout
potřebnou součinnost. Za poskytnutou součinnost má
správce podniku nárok na náhradu nutných nákladů a na
přiměřenou odměnu, kterou určí správce se souhlasem
soudu.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, byl-li správce
podniku ustaven správcem konkursní podstaty téhož
dlužníka.
§ 14
Účinky prohlášení konkursu
(1) Prohlášení konkursu má tyto účinky:
- a)
- oprávnění nakládat s majetkem podstaty přechází na
správce. Právní úkony úpadce, týkající se tohoto
majetku, jsou vůči konkursním věřitelům neúčinné.
Osoba, která uzavřela s úpadcem smlouvu, může od ní
odstoupit, ledaže v době jejího uzavření věděla o
prohlášení konkursu;
- b)
- úpadce může odmítnout přijetí daru nebo odmítnout
dědictví jen se souhlasem správce;
- c)
- řízení o nárocích, které se týkají majetku
patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být
uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je
úpadce, se přerušují, ledaže jde o trestní řízení (v
němž však nelze rozhodnout o náhradě škody), o řízení
o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon
rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách, které je
třeba přihlásit v konkursu (§
20), lze v řízení pokračovat na návrh správce,
popřípadě ostatních účastníků řízení a správce se
stává účastníkem řízení místo úpadce;
- d)
- řízení o nárocích, které se týkají majetku
patřícího do podstaty nebo které mají být uspokojeny z
tohoto majetku, mohou být zahájena jen na návrh
správce nebo proti správci; jde-li o pohledávky, které
je třeba přihlásit v konkursu (§
20 odst. 1), může být řízení, s výjimkou řízení o
výkon rozhodnutí, zahájeno jen za podmínek uvedených v
§ 23 a
24,
- e)
- nelze provést výkon rozhodnutí (exekuci)
postihující majetek patřící do podstaty a k tomuto
majetku nelze ani nabýt právo na oddělené uspokojení (§
28),
- f)
- zanikají práva na oddělené uspokojení (§
28), která se týkají majetku patřícího do podstaty
a věřitelé je získali v posledních dvou měsících před
podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání
tohoto návrhu; byly-li však věci, práva nebo
pohledávky v této době také zpeněženy, patří do
podstaty získaný výtěžek,
- g)
- nesplatné pohledávky úpadce a jeho závazky, které
mají být uspokojeny z podstaty, považují se v konkursu
za splatné,
- h)
- zanikají úpadcovy příkazy, plné moci včetně
prokury a dosud nepřijaté návrhy na uzavření smlouvy,
jestliže se týkají majetku patřícího do podstaty; plné
moci udělené dlužníkem pro konkursní řízení zanikají
až dnem právní moci usnesení o prohlášení konkursu,
- i)
- započtení na majetek patřící do podstaty není
přípustné,
- j)
- zanikají věcná břemena zatěžující majetek patřící
do podstaty, která vznikla za nápadně nevýhodných
podmínek v posledních dvou měsících před podáním
návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto
návrhu,
- k)
- zaniká společné jmění úpadce a jeho manžela,
přičemž ta jeho část, s níž úpadce podnikal, spadá
vždy do podstaty; byl-li vznik společného jmění úpadce
a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má
prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako
zánik manželství,
- l)
- staví se lhůta stanovená zvláštním předpisem1c)
pro vypořádání zaniklého společného jmění manželů,
- m)
- k účinnosti smlouvy o fúzi nebo k převodu jmění na
společníka úpadce, která nenabyla účinnosti před
prohlášením konkursu, je třeba souhlasu konkursních
věřitelů.
(2) Jestliže smlouva o vzájemném plnění nebyla ještě
v době prohlášení konkursu splněna ani úpadcem, ani
druhým účastníkem smlouvy, anebo byla splněna jen
částečně, každá smluvní strana může od smlouvy
odstoupit; od smlouvy o koupi najaté věci uzavřené
úpadcem jako nájemcem nemůže pronajímatel odstoupit,
ledaže úpadce řádně neplní své závazky z této smlouvy.
(3) Správce je oprávněn vypovědět nájemní nebo
podnájemní smlouvu a smlouvu o výpůjčce uzavřenou
úpadcem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i
v případě, že byla sjednána na dobu určitou; výpovědní
lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce; ustanovení §
711 občanského zákoníku tím není dotčeno. Nájemné nebo
jinou úhradu zaplacenou předem je třeba přihlásit podle
§ 20.
(4) Postupují-li osoby uvedené v
§ 9d v rozporu s
účinky prohlášení konkursu uvedenými v odstavci 1 písm.
a) a e), musí vydat do podstaty ušlé plnění; domáhat se
toho může správce i kterýkoliv z konkursních věřitelů.
§ 14a
(1) Prohlášením konkursu přechází na správce oprávnění
vykonávat práva a plnit povinnosti, které podle zákona a
jiných právních předpisů jinak přísluší úpadci, jestliže
souvisí s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty.
Správce je zejména oprávněn a povinen vykonávat
akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do
konkursní podstaty, rozhodovat o obchodním tajemství a
jiné povinnosti mlčenlivosti, vykonávat práva a plnit
povinnosti zaměstnavatele, rozhodovat o obchodních
záležitostech podniku, činit za úpadce právní úkony
potřebné k provozování podniku včetně uzavírání smluv o
úvěru za účelem financování vývozu poskytnutého podle
zvláštního zákona po předchozím souhlasu věřitelského
výboru, zajistit vedení účetnictví a plnění povinností
podle předpisů o daních. Povinnosti uložené úpadci tímto
zákonem tím nejsou dotčeny.
(2) Správce je povinen předložit soudu konečnou zprávu
do 18 měsíců od prohlášení konkursu, pokud soud v
rozhodnutí o prohlášení konkursu nestanovil jinou
přiměřenou lhůtu. Lhůtu 18 měsíců i lhůtu stanovenou
soudem může soud prodloužit, odůvodňují-li to okolnosti
případu.
§ 14b
K účinnosti smlouvy o fúzi úpadce nebo o převodu jmění
úpadce na společníka, uzavřené po prohlášení konkursu,
je třeba souhlasu konkursních věřitelů.
Neúčinnost a odporovatelnost právních úkonů
§ 15
(1) Jestliže byl prohlášen konkurs, jsou vůči věřitelům
neúčinné právní úkony dlužníka, provedené v posledních
šesti měsících před podáním návrhu na prohlášení
konkursu anebo po podání tohoto návrhu do prohlášení
konkursu, kterými
- a)
- se podílí na založení právnické osoby anebo ji sám
zakládá,
- b)
- nabývá majetkovou účast v obchodní společnosti či
družstvu, popřípadě na podnikání jiné osoby,
- c)
- převádí věci, práva a jiné majetkové hodnoty ze
svého majetku na jiné osoby bezplatně nebo za nápadně
nevýhodných podmínek s výjimkou přiměřeného daru
osobám blízkým k obvyklým příležitostem,
- d)
- na sebe přejímá svému majetku nepřiměřené závazky,
- e)
- odmítá dědictví nebo dar, aniž k tomu měl závažný
důvod, který nespočívá v jeho majetkové situaci,
- f)
- uzavírá smlouvy o nájmu nebo o výpůjčce svého
majetku nebo k tomuto majetku zřizuje věcné břemeno za
nápadně nevýhodných podmínek.
(2) Plnění z neúčinných právních úkonů nebo náhrada
za ně musí být vydáno do podstaty; domáhat se toho může
správce i kterýkoli z konkursních věřitelů.
(3) Neúčinnost právních úkonů podle odstavce 1 se
vztahuje i na dědice a právní nástupce právnické osoby.
§ 16
(1) Právo odporovat právním úkonům za podmínek
stanovených v § 42a občanského zákoníku může uplatnit
správce podstaty nebo konkursní věřitel.
(2) Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit nejen
proti osobám, které s úpadcem sjednaly odporovatelný
právní úkon, nýbrž i proti jejich dědicům; proti třetím
osobám jen tehdy, jestliže jim byly známy okolnosti
odůvodňující odporovatelnost právním úkonům proti jejich
právnímu předchůdci.
(3) Odporovatelným právním úkonem nemůže být vyrovnána
vzájemná pohledávka odpůrce proti úpadci.
(4) Vše, o co byl odporovatelným právním úkonem
dlužníkův majetek zkrácen, musí být vráceno do podstaty,
a není-li to možné, musí být poskytnuta peněžitá
náhrada.
Zjištění podstaty
§ 17
(1) Úpadce je povinen neprodleně sestavit a odevzdat
správci seznam svého majetku a závazků s uvedením svých
dlužníků, věřitelů a jejich adres, odevzdat správci své
účetnictví i všechny potřebné doklady a poskytnout mu
nutná vysvětlení. Předložený seznam majetku a závazků
musí úpadce podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je
správný a úplný.
(2) Seznam majetku a závazků se všemi náležitostmi,
účetnictví a všechny potřebné doklady včetně nutných
vysvětlení předloží úpadce správci bez zbytečného
odkladu nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu.
(3) Je-li dlužníkem právnická osoba, má povinnosti podle
odstavců 1 a 2 zejména její statutární orgán nebo osoby,
které jsou jeho členy, nebo likvidátor, pokud je
právnická osoba v likvidaci, nebo nucený správce podle
zvláštních předpisů; této povinnosti se uvedené osoby
nemohou zprostit ani tehdy, pokud ze své funkce odstoupí
nebo se jí vzdají v posledních dvou měsících před
podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání
tohoto návrhu.
§ 17a
(1) Povinnosti ke zjištění podstaty musejí být splněny
nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu. Nestane-li
se tak, učiní soud ke splnění těchto povinností
přiměřená opatření, zejména nařídí úpadci usnesením
doručeným do vlastních rukou, aby tyto povinnosti splnil
v dodatečně určené lhůtě, a poučí jej o následcích,
které bude mít jejich nesplnění nebo uvedení
nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů v sestaveném
seznamu majetku a závazků úpadce.1d)
(2) Pro osoby uvedené v §
17 odst. 3 platí ustanovení odstavce 1 obdobně.
Vykonává-li působnost statutárního orgánu úpadce, kterým
je právnická osoba (§ 17
odst. 3), více osob vedle sebe, nařídí soud splnění
povinností ke zjištění podstaty kterékoliv z nich.
Povinnost součinnosti osob uvedených v
§ 17 odst. 3 trvá i
poté, co se uvedené osoby vzdaly své funkce.
§ 17b
(1) Soud může úpadce nebo osoby uvedené v
§ 17 odst. 3 za účelem
splnění povinností ke zjištění podstaty rovněž předvolat
k výslechu. Předvolání musí obsahovat účel výslechu a
poučení o následcích, které bude mít nesplnění těchto
povinností nebo uvedení nepravdivých nebo hrubě
zkreslených údajů v sestaveném seznamu majetku a závazků
úpadce.
(2) Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních
rukou; předvolání musí být doručeno nejméně deset dnů
přede dnem konání výslechu.
(3) Jestliže se ten, kdo byl k soudu řádně předvolán,
nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude k soudu
předveden; o tom musí být předvolaný poučen.
(4) Ten, komu bylo podle odstavce 1 nařízeno dostavit se
k soudu, je povinen se dostavit osobně.
§ 17c
(1) Před zahájením výslechu soud předvolaného znovu
poučí o následcích nesplnění povinností ke zjištění
podstaty.1d)
(2) O výslechu soud sepíše protokol; seznam majetku a
závazků úpadce, který předloží předvolaný, tvoří přílohu
protokolu, jestliže předvolaný prohlásí, že obsahuje
úplné a pravdivé údaje, nebo jestliže tento seznam do
protokolu doplní. O výslechu předvolaného soud vyrozumí
správce.
§ 18
(1) Soupis podstaty (dále jen "soupis") provede správce
podle pokynů soudu za použití seznamu předloženého
úpadcem a za součinnosti věřitelského výboru.
(2) Soupis je listinou, která správce opravňuje ke
zpeněžení sepsaného majetku. Do soupisu se zapisují i
věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které
nenáležejí úpadci (§ 6
odst. 3), ale mají být zpeněženy; jejich zapsání do
soupisu je správce povinen oznámit jejich vlastníku nebo
jiné osobě, která s nimi nakládá, a jde-li o
nemovitosti, i příslušnému katastrálnímu úřadu. Na
žádost osoby, která uplatňuje svá práva k věci, právu
nebo jiné majetkové hodnotě, vydá správce osvědčení o
tom, zda konkrétní věc, právo nebo jiná majetková
hodnota byla nebo nebyla zapsána do soupisu podstaty.
(3) Jakmile je věc, právo nebo jiná majetková hodnota
zapsána do soupisu, může s ní nakládat pouze správce
nebo osoba, jíž k tomu dal správce souhlas.
(4) Kdo má věc náležející do podstaty, je povinen to
oznámit správci, jakmile se dozví o prohlášení konkursu,
a musí umožnit správci, aby věc mohl prohlédnout,
ocenit, zapsat do soupisu a zpeněžit; na výzvu správce
je povinen věc i vydat; jinak odpovídá za škodu tím
vzniklou.
(5) Součástí soupisu je ocenění provedené úpadcem nebo
správcem; požaduje-li to věřitelský výbor, provede se
ocenění znalcem. Ocenění se provádí podle zvláštního
předpisu.2)
(6) Nelze-li soupis konkursní podstaty provést pro
nedostatečnou součinnost úpadce (§
17), je správce se souhlasem soudu oprávněn učinit
prohlídku obydlí úpadce, pokud je obydlí používáno také
pro podnikání; za tím účelem je oprávněn zjednat si do
tohoto obydlí úpadce přístup. K tomuto úkonu je třeba
přibrat osobu, která není na věci zúčastněná. O
prohlídce správce sepíše protokol.
(7) Správce učiní opatření, aby v obydlí úpadce,
popřípadě na jiném místě, kde má úpadce své věci
umístěny, byly sepsány všechny věci. Úpadce je povinen
umožnit správci přístup na všechna místa, kde má své
věci umístěny. Správce přibere k úkonu vhodnou osobu,
podle možnosti zástupce orgánu obce. O prohlídce správce
sepíše protokol.
(8) Je-li obava, že by mohlo dojít k odstranění,
poškození nebo zničení movitých věcí pojatých do
soupisu, postará se správce o jejich vhodné zajištění.
§ 18a
(1) Podnik3) se do soupisu zapisuje jako
soubor; ze soupisu však musí být zřejmé, co vše do
tohoto souboru patří ke dni soupisu.
(2) Prohlášením konkursu nekončí provozování podniku.
Toto provozování bude ukončeno jen tehdy, rozhodne-li
tak po vyjádření věřitelského výboru soud.
(3) Po prohlášení konkursu do rozhodnutí soudu o
ukončení provozování podniku může správce se souhlasem
věřitelského výboru učinit opatření potřebná k zajištění
dalšího provozování podniku,3a) a se
souhlasem věřitelského výboru uzavřít smlouvy o úvěru za
účelem financování vývozu poskytnutého podle zvláštního
zákona (§ 14a odst.
1); ustanovení zvláštních zákonů o podmínkách
provozování podniku, popřípadě výkonu povolání či
podnikání tím nejsou dotčena.
§ 19
(1) Jsou-li pochybnosti, zda věc, právo nebo jiná
majetková hodnota náleží do podstaty, zapíše se do
soupisu podstaty s poznámkou o nárocích uplatněných
jinými osobami anebo s poznámkou o jiných důvodech,
které zpochybňují zařazení věci, práva nebo jiné
majetkové hodnoty do soupisu.
(2) Soud uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc, právo nebo
jiná majetková hodnota neměla být do soupisu zařazena,
aby ve lhůtě určené soudem podal žalobu proti správci. V
případě, že žaloba není včas podána, má se za to, že
věc, právo nebo jiná majetková hodnota je do soupisu
pojata oprávněně.
(3) Do uplynutí lhůty k podání žaloby a po dobu do
pravomocného skončení řízení o žalobě nesmí správce věc,
právo nebo jinou majetkovou hodnotu zpeněžit ani s ní
jinak nakládat, ledaže tím odvrací hrozící škodu na
majetku, který je předmětem žaloby.
§ 20
Přihlášky pohledávek
(1) Konkursní věřitelé přihlásí své pohledávky, a to ve
lhůtě stanovené v usnesení o prohlášení konkursu, i když
se o nich vede soudní řízení nebo se provádí výkon
rozhodnutí. Současně uvedou, zda uplatňují oddělené
uspokojení (§ 28),
jakož i jiné důvody pro přednostní pořadí při rozvrhu.
(2) Přihlášky pohledávek se podávají u soudu dvojmo. V
přihlášce je třeba zvlášť uvést důvod a výši každé
přihlášené pohledávky. K přihlášce je třeba přiložit
kopie listin, z nichž jednotlivé pohledávky vyplývají.
Jde-li o pohledávku v cizí měně, je třeba ji přepočítat
podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou ke dni
prohlášení konkursu. Jde-li o peněžitou pohledávku
neurčité výše nebo o jiný nepeněžitý nárok, musí být
jeho hodnota odhadnuta a vyjádřena v penězích. Jde-li o
pohledávku vykonatelnou, je třeba to prokázat listinou
opatřenou potvrzením o její vykonatelnosti nejpozději
při přezkumném jednání, jinak se pohledávka pokládá za
nevykonatelnou.
(3) Jestliže přihlášenou pohledávku nelze pro neúplnost
nebo jiné vady přezkoumat, vyzve správce věřitele, aby
přihlášku do 15 dnů od doručení výzvy doplnil nebo
opravil; současně jej poučí, jak je třeba opravu nebo
doplnění provést. K pohledávkám, jejichž přihlášky
nebyly ve stanovené lhůtě řádně doplněny nebo opraveny,
stejně jako k nevyčísleným pohledávkám, se nepřihlíží; o
tomto následku musí být věřitel správcem poučen.
(4) Přihlásit lze i pohledávku vázanou na podmínku.
Ručitel takto přihlašuje svoji pohledávku, která mu vůči
úpadci vznikne, bude-li za něho plnit jeho závazek vůči
věřiteli. Obdobně přihlašují své pohledávky i osoby,
jejichž věci, práva nebo pohledávky zajišťují pohledávky
oddělených věřitelů vůči úpadci (§
27 odst. 5).
(5) Správci doručí soud stejnopis přihlášky včetně
příloh. Z přihlášených pohledávek sestaví správce
neprodleně seznam, v němž uvede, které pohledávky uznává
a které popírá a z jakého důvodu. Do seznamu se
nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží (§
20 odst. 3 a § 22
odst. 2), pohledávky, které jsou vyloučené z uspokojení
(§ 33), a pohledávky
uvedené v § 31 odst. 2
a 3. V seznamu je třeba zvlášť uvést oddělené věřitele (§
28) a jednotlivé třídy konkursních věřitelů (§
32 odst. 4). U každého věřitele musí být uvedeny
jeho jméno a bydliště (obchodní jméno nebo název, sídlo
a identifikační číslo), popřípadě další údaje potřebné k
jeho identifikaci, důvod a částka jeho pohledávky. U
oddělených věřitelů je třeba navíc označit věc, právo
nebo pohledávku, která zajišťuje jeho pohledávku.
(6) Správce přezkoumá přihlášky především podle
úpadcových obchodních knih a jiných dokladů a vyzve
úpadce, aby se k sestavenému seznamu přihlášek vyjádřil.
Tento seznam předloží soudu.
(7) Účastníci jsou oprávněni u správce nahlédnout do
seznamu přihlášených pohledávek, který vyhotoví správce,
a do dokladů o těchto pohledávkách.
(8) Přihláška pohledávky má pro běh lhůty pro promlčení
a zánik práv stejné účinky jako uplatnění práva u soudu.
Přezkumné jednání
§ 21
(1) K přezkoumání přihlášených pohledávek nařídí soud
přezkumné jednání; správce a úpadce k němu předvolá
obsílkou doručovanou do vlastních rukou s poučením o
nezbytnosti jejich účasti. Přezkoumání se děje podle
seznamu sestaveného správcem.
(2) Úpadce i konkursní věřitelé mohou popírat pravost,
výši i pořadí všech přihlášených pohledávek.
(3) Výsledek přezkumného jednání se zapíše do seznamu
přihlášených pohledávek předloženého správcem a takto
upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném
jednání; věřitelům na jejich žádost soud vydá výpis.
§ 22
(1) Jestliže je to možné, přezkoumá správce i přihlášky
došlé po přihlašovací lhůtě; jinak pro ně soud nařídí
zvláštní přezkumné jednání. Konkursní věřitelé
pohledávek přezkoumávaných při zvláštním přezkumném
jednání nemohou popřít pravost, výši nebo pořadí
pohledávek přezkoumaných při předchozích přezkumných
jednáních. Ustanovení § 21
odst. 3 platí obdobně.
(2) K pohledávkám, které jsou přihlášeny později než dva
měsíce od prvního přezkumného jednání, se nepřihlíží.
Takto přihlášené pohledávky nemají účinky podle
§ 20 odst. 8; o tom
správce vyrozumí věřitele, který opožděnou přihlášku
podal.
§ 23
(1) Pohledávka se pokládá za zjištěnou, byla-li uznána
správcem a nebyla-li popřena žádným z konkursních
věřitelů. Popření pohledávky úpadcem se poznamená v
seznamu přihlášených pohledávek, ale nemá pro zjištění
pohledávky význam.
(2) Konkursní věřitelé nevykonatelných pohledávek, které
zůstaly sporné co do pravosti, výše nebo pořadí, mohou
se domáhat určení svého práva; žalobu musí podat u
soudu, který prohlásil konkurs, proti popírajícím
konkursním věřitelům i správci; smějí se v ní dovolávat
jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při
přezkumném jednání a pohledávku mohou uplatnit jen do
výše v nich uvedené. O pořadí pohledávky rozhoduje vždy
soud.
(3) Kdo popřel vykonatelnou pohledávku, uplatní své
popření u soudu, který prohlásil konkurs.
(4) K uplatnění popřené nevykonatelné pohledávky stanoví
správce konkursnímu věřiteli, jehož nevykonatelná
pohledávka byla popřena, 30denní lhůtu s poučením, že
při zmeškání lhůty nelze k popřené nevykonatelné
pohledávce nadále přihlížet.
(5) K uplatnění popření vykonatelné pohledávky stanoví
správce konkursnímu věřiteli, který vykonatelnou
pohledávku popřel, 30denní lhůtu s poučením, že při
zmeškání lhůty se považuje popřená vykonatelná
pohledávka za zjištěnou.
§ 24
(1) Správce je oprávněn popřít nevykonatelný nárok
přihlášený konkursním věřitelem, výši nároku nebo jeho
právní důvod. O tom správce vyrozumí konkursního
věřitele, o jehož nárok jde, a současně ho vyzve, aby
svůj nárok, jeho výši nebo právní důvod uplatnil do 30
dnů u soudu, který prohlásil konkurs, s tím, že jinak
nelze k popřenému nevykonatelnému nároku, jeho výši nebo
právnímu důvodu přihlížet.
(2) Popře-li správce nárok už vykonatelný, uplatní své
popření do 30 dnů od přezkumného jednání u soudu, který
prohlásil konkurs, jinak se popřený vykonatelný nárok
bude považovat za zjištěný.
(3) Popřel-li pohledávku pouze správce a nebyla-li
pohledávka popřena žádným z konkursních věřitelů, může
ji i po skončeném přezkumném jednání správce dodatečně
písemně uznat vůči konkursnímu soudu. Dodatečným uznáním
správce se taková pohledávka nadále pokládá za
zjištěnou; o tom soud vydá usnesení, proti němuž není
odvolání přípustné; usnesení se doručí správci a
konkursnímu věřiteli, jehož pohledávku správce dodatečně
uznal.
(4) Jestliže bylo před prohlášením konkursu o popřené
pohledávce zahájeno řízení a toto řízení bylo přerušeno
[§ 14 odst. 1 písm.
c)], provede se určení popřené pohledávky v již
zahájeném řízení; nové řízení o popřené pohledávce se
nezahajuje [§ 14 odst.
1 písm. d)]. Návrh na pokračování přerušeného řízení je
třeba podat ve lhůtách určených zákonem (§
23 odst. 4 a 5 a § 24
odst. 1 a 2); účastníky řízení se stávají ti, které
zákon za účastníky označuje (§
23 odst. 2 a 3 a § 24
odst. 1 a 2).
§ 25
(1) Rozhodnutí soudu o pravosti, výši nebo pořadí
popřených pohledávek jsou účinná proti všem věřitelům.
(2) Náklady sporu o pravost, výši či pořadí popřených
pohledávek se pokládají za náklady podstaty,
zúčastnil-li se takového sporu správce. Nezúčastnil-li
se správce sporu, mají popírající věřitelé nárok na
náhradu nákladů z podstaty jen potud, pokud se podstatě
dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.
(3) Účastník, který měl ve sporu o pravost, výši nebo
pořadí ve věci úspěch, uplatní bez zbytečného odkladu
výsledek tohoto sporu u správce. Správce po předložení
vykonatelného rozhodnutí opraví upravený seznam
přihlášek (§ 21 odst.
3) podle výsledku sporu.
§ 25a
(1) Ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených
pohledávek nemá žádný z účastníků proti správci právo na
náhradu nákladů řízení.
(2) Náklady vzniklé správci ve sporu o pravost, výši
nebo pořadí popřených pohledávek se pokládají za náklady
podstaty.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jde-li o náklady,
které vznikly zaviněním správce nebo náhodou, která se
mu přihodila.
(4) Náhrada nákladů řízení přiznaná rozhodnutím správci
patří do podstaty.
§ 25b
(1) Věřitel, který popřel pohledávku, má právo, aby mu
byly z podstaty nahrazeny jeho náklady řízení, jestliže
podle rozhodnutí ve sporu vznikl podstatě prospěch. To
neplatí, jestliže mu náklady řízení nahradil ten, komu
byla ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených
pohledávek povinnost k náhradě uložena.
(2) Jestliže bylo věřiteli, který popřel pohledávku ve
sporu o pravost, výši nebo pořadí popřené pohledávky,
přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, přechází jeho
právo na podstatu, a to do výše plnění, které mu bylo
poskytnuto z podstaty podle odstavce 1.
Společné jmění manželů
§ 26
(1) Zaniklo-li prohlášením konkursu společné jmění
úpadce a jeho manžela nebo nebylo-li do prohlášení
konkursu vypořádáno již předtím zaniklé společné jmění
úpadce a jeho manžela anebo nebylo-li do prohlášení
konkursu vypořádáno již předtím smlouvou nebo soudem
zúžené společné jmění úpadce a jeho manžela, je třeba
provést jeho vypořádání.
(2) Probíhá-li řízení o vypořádání společného jmění
úpadce a jeho manžela, stává se správce dnem prohlášení
konkursu účastníkem tohoto řízení místo úpadce.
(3) Smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění úpadce a
jeho manžela, smlouvy o rozšíření rozsahu společného
jmění úpadce a jeho manžela, jestliže se na jejich
základě stal součástí společného jmění majetek do té
doby patřící jen úpadci, smlouvy o rozšíření rozsahu
společného jmění úpadce a jeho manžela, jestliže se na
jejich základě staly součástí společného jmění závazky
patřící do té doby jen manželu úpadce, a dohody o
vypořádání společného jmění jsou neplatné, jestliže byly
uzavřeny v posledních šesti měsících před podáním návrhu
na prohlášení konkursu nebo po podání tohoto návrhu.
§ 26a
(1) Dnem prohlášení konkursu přechází z úpadce na
správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného
jmění úpadce a jeho manžela nebo, neprovede-li se
vypořádání dohodou, navrhnout vypořádání u soudu. Dohody
o vypořádání společného jmění uzavřené úpadcem po
prohlášení konkursu jsou neplatné.
(2) K účinnosti dohody o vypořádání společného jmění
úpadce a jeho manžela je třeba schválení soudem, který
vykonává nad průběhem konkursu dohled (§
12). Dohoda smí být schválena tehdy, vysloví-li s ní
souhlas věřitelský výbor.
(3) Vznikla-li manželu úpadce z vypořádání společného
jmění pohledávka, není třeba ji přihlašovat do konkursu.
§ 26b
(1) Vznik nového společného jmění úpadce a jeho manžela
po dobu trvání účinků prohlášení konkursu (§
14) není přípustný; uzavře-li úpadce po dobu trvání
účinků prohlášení konkursu nové manželství, odkládá se
vznik společného jmění manželů ke dni zániku účinků
prohlášení konkursu.
(2) Smlouvy o rozšíření společného jmění, které odporují
odstavci 1 nebo jej obchází, jsou neplatné.
Zpeněžení
§ 27
(1) Podstatu lze zpeněžit veřejnou dražbou věcí a jiných
penězi ocenitelných majetkových hodnot,
soudním výkonem rozhodnutí
nebo jejich prodejem mimo dražbu. Veřejnou dražbu věcí a
jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot včetně
podniku provede dražebník na návrh správce. Přitom se
postupuje podle zvláštního předpisu.4a)
(2) Prodej mimo dražbu uskuteční správce se souhlasem
soudu; při svém rozhodování přihlédne soud zejména k
vyjádření věřitelského výboru, k době předpokládaného
zpeněžení, jakož i k nákladům, které bude třeba
vynaložit na další udržování a správu podstaty. Udělí-li
soud souhlas, může též stanovit podmínky pro prodej.
Věci lze prodat mimo dražbu i pod odhadní cenu. Obdobně
lze převést i úpadcovy sporné nebo obtížně vymahatelné
pohledávky. Souhlasu soudu není třeba k prodeji věcí
bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením. Při
zpeněžování správce postupuje tak, aby byla šetřena
možnost zachování podnikatelské činnosti a pracovních
příležitostí, a tak, aby bylo co nejvíce chráněno
životní prostředí nebo jiný zvláště významný obecný
(veřejný) zájem. Smluvními předkupními právy není
správce vázán.
(3) Zpeněžení věcí prodejem podle ustanovení o výkonu
rozhodnutí provede soud na návrh správce, který má
přitom postavení oprávněného.
(4) Peněžité pohledávky, které má úpadce za svými
dlužníky nebo osobami, které zajišťují tuto pohledávku,
je správce povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch
podstaty; to platí přiměřeně i pro nepeněžité pohledávky
úpadce, pokud je možné ocenit je penězi. Tuto povinnost
správce nemá, pokud náklady na uplatnění a vymáhání
pohledávek nelze krýt z podstaty, ledaže by konkursní
věřitelé poskytli správci přiměřenou zálohu k jejich
krytí.
(5) Osoby, jejichž věci, práva nebo pohledávky zajišťují
pohledávky (§ 28) vůči
úpadci, správce vyzve, aby do 30 dnů vyplatily ve
prospěch konkursní podstaty zajištěné pohledávky nebo
aby ve stejné lhůtě složily cenu věci, práva nebo
pohledávky, jimiž je pohledávka zajištěna. Nevyplatí-li
uvedené osoby zajištěnou pohledávku nebo nesloží-li cenu
věci, práva nebo pohledávky, zapíše správce věc, právo
nebo pohledávku do soupisu podstaty (§
18). Věci, které zajišťují pohledávky oddělených
věřitelů, lze zpeněžit ve veřejné dražbě. Ustanovení
tohoto odstavce neplatí, jde-li o ručitele včetně
bankovní záruky a zvláštních případů ručení (např.
směnečné rukojemství, záruky poskytnuté věřitelem na
zajištění celního dluhu).
(6) Nedobytné pohledávky a věci, práva nebo jiné
majetkové hodnoty, které nebylo možno prodat, může
správce po schválení soudem vyloučit z podstaty.
Věřitelský výbor s tím musí předem projevit souhlas.
§ 27a
Se souhlasem soudu a po vyjádření věřitelského výboru
může správce zpeněžit věci, práva a jiné majetkové
hodnoty, které slouží provozování podniku, jednou
smlouvou; jinak se pro tuto smlouvu přiměřeně použijí
ustanovení obchodního zákoníku;4b) z úpadce
na nabyvatele přecházejí práva a povinnosti z
pracovněprávních vztahů s výjimkou nároků vzniklých do
účinnosti smlouvy. Výtěžek tohoto prodeje je součástí
celkového výtěžku zpeněžení konkursní podstaty a nemůže
sloužit pouze ke krytí závazků souvisejících s
prodávaným podnikem.
§ 27b
(1) Ode dne, kdy se správce dozvěděl o uzavření smlouvy
o fúzi úpadce nebo o převodu jmění úpadce na společníka
úpadce, nesmí pokračovat ve zpeněžování majetku
podstaty; to neplatí, jde-li o prodej věcí bezprostředně
ohrožených zkázou nebo znehodnocením (§
27 odst. 2) nebo odvrací-li správce zpeněžením
hrozící škodu na majetku (§
19 odst. 3).
(2) Ve zpeněžování správce pokračuje, jestliže konkursní
věřitelé odmítli vyslovit souhlas se smlouvou.
§ 28
(1) Věřitelé pohledávek, které byly zajištěny zástavním
právem, zadržovacím právem, omezením převodu
nemovitosti, převodem práva dle § 553 občanského
zákoníku nebo postoupením pohledávky dle § 554
občanského zákoníku (dále jen "oddělení věřitelé"), mají
právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena ze
zpeněžení věci, práva nebo pohledávky, jimiž byla
zajištěna.
(2) Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených s
udržováním, správou a prodejem zpeněžené věci, práva
nebo pohledávky (dále jen "výtěžek zpeněžení") vydá
správce odděleným věřitelům se souhlasem soudu.
Nebyla-li zajištěná pohledávka plně uspokojena, považuje
se její neuspokojená část za pohledávku přihlášenou
podle § 20.
(3) Oddělení věřitelé se z výtěžku zpeněžení uspokojí
podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod jejich nároku
na oddělené uspokojení. Pro pořadí zákonného zástavního
práva je rozhodující den jeho záznamu v katastru
nemovitostí; pro pořadí soudcovského zástavního práva k
nemovitosti je rozhodující doba, kdy soudu došel návrh
na jeho zřízení.
(4) Oddělení věřitelé se podle tohoto ustanovení
uspokojují do výše 70 % výtěžku zpeněžení na ně
připadajícího. Neuspokojenou část pohledávky lze
uspokojit v rozvrhu, a to ve třídě, do níž pohledávka
podle své povahy patří.
(5) Zajišťovací práva uvedená v odstavci 1 zanikají
zpeněžením věci, práva nebo pohledávky v konkursu, a to
i v případě, že oddělení věřitelé nepřihlásili své
pohledávky.
§ 29
(1) Správce podává soudu a věřitelskému výboru zprávy o
zpeněžování majetku z podstaty. Konečnou zprávu spolu s
vyúčtováním své odměny a výdajů předloží soudu po
zpeněžení majetku z podstaty. Odměnu a výdaje vyúčtují i
zvláštní správci a zástupce správce, jakož i ti, kdo
byli soudem v průběhu řízení funkce správce zproštěni.
(2) Soud přezkoumá konečnou zprávu o zpeněžení majetku z
podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů, odstraní po
slyšení správce shledané chyby anebo nejasnosti a
uvědomí o konečné zprávě a vyúčtování úpadce a konkursní
věřitele. Upozorní přitom, že do 15 dnů ode dne, kdy
konečná zpráva a vyúčtování byly vyvěšeny na úřední
desce soudu, mohou proti nim podat námitky.
(3) Konečnou zprávu a vyúčtování projedná soud při
jednání, ke kterému obešle správce, úpadce a konkursní
věřitele, kteří podali námitky, a věřitelský výbor, a
rozhodne o ní usnesením, které jim doručí a vyvěsí na
úřední desce soudu.
Rozvrh
§ 30
(1) Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a
vyúčtování odměny a výdajů správce předloží správce
soudu návrh na rozvrh a upravený seznam přihlášek, v
němž uvede, kolik by mělo být pro každou pohledávku
vyplaceno. Po přezkoumání věcné správnosti návrhu vydá
soud rozvrhové usnesení.
(2) Rozvrhové usnesení doručí soud účastníkům s výjimkou
konkursních věřitelů, jejichž nároky již byly plně
uspokojeny, a správci a dále je vyvěsí v plném nebo ve
vhodném zkráceném znění na úřední desku soudu; proti
rozvrhovému usnesení lze podat odvolání do 30 dnů ode
dne, kdy bylo vyvěšeno na úřední desce soudu.
(3) Se souhlasem věřitelského výboru může správce
navrhnout, aby soud ještě před schválením konečné zprávy
povolil částečný rozvrh, jestliže to umožňuje stav
zpeněžení konkursní podstaty a je-li zřejmé, že
provedení rozvrhu po konečné zprávě tím nebude ohroženo.
V konečné zprávě i v konečném rozvrhu se uvede, v jakém
rozsahu byly pohledávky věřitelů uspokojeny splněním
částečného rozvrhu.
§ 31
(1) Nároky na vyloučení věci z podstaty (§
19 odst. 2), pohledávky za podstatou (§
31 odst. 2), nároky na oddělené uspokojení (§
28) a pracovní nároky (§
31 odst. 3) lze uspokojit kdykoli v průběhu
konkursního řízení. Jiné nároky lze uspokojit jen podle
pravomocného rozvrhového usnesení.
(2) Pohledávkami za podstatou, pokud vznikly po
prohlášení konkursu, jsou
- a)
- hotové výdaje a odměna správce podstaty,
- b)
- náklady spojené s udržováním a správou podstaty,
- c)
- náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora a
odměna odpovědného zástupce za činnost prováděnou po
prohlášení konkursu,
- d)
- daně, poplatky, pojistné na sociální zabezpečení a
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné
na veřejné zdravotní pojištění,
- e)
- nároky věřitelů ze smluv uzavřených správcem
podstaty, včetně smluv o úvěru za účelem financování
vývozu poskytnutého podle zvláštního zákona po
předchozím souhlasu věřitelského výboru, úroků a
smluvních pokut podle těchto smluv, jakož i ze smluv
týkajících se provozování podniku, od nichž správce
neodstoupil podle § 14
odst. 2,
- f)
- nároky na vrácení plnění ze smluv, od nichž bylo
odstoupeno podle § 14
odst. 1 písm. a),
- g)
- pohledávky výživného ze zákona.
(3) Pracovními nároky jsou
- a)
- mzdové (platové) nároky úpadcových zaměstnanců a
jejich odměna za pracovní pohotovost,
- b)
- odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní
poměr,
- c)
- nároky úpadcových zaměstnanců na náhradu mzdy za
dovolenou, za svátek a při překážkách v práci,
- d)
- nároky úpadcových zaměstnanců z titulu převedení
mzdových nároků úpadcových zaměstnanců úpadci na
smluvním základě,
- e)
- odstupné úpadcových zaměstnanců poskytované při
skončení pracovního poměru,
- f)
- hmotné zabezpečení poskytované úpadcovým
zaměstnancům podle zvláštních předpisů,
- g)
- nároky na náhradu mzdy při neplatném rozvázání
pracovního poměru,
- h)
- náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů,
které vznikly úpadcovým zaměstnancům při plnění
pracovních povinností,
- ch)
- náhrady příslušející úpadcovým zaměstnancům za
opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů
potřebných pro výkon práce,
- i)
- splátky náhrad za ztrátu na výdělku po skončení
pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo
částečné invalidity, není-li hrazena jinak, a nároky
na náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jde-li o
náklady poskytované v souvislosti s pracovním úrazem
nebo nemocí z povolání.
(4) Pracovními nároky podle odstavce 3 písm. a) a b)
jsou nároky, které vznikly za poslední tři roky před
prohlášením konkursu, jakož i po prohlášení konkursu;
pracovními nároky podle odstavce 3 písm. c) až i) jsou
nároky, které vznikly po prohlášení konkursu nebo v
měsíci, v němž byl konkurs prohlášen.
(5) Byla-li správcem ustavena stejná osoba, která v době
prohlášení konkursu vykonávala funkci správce podniku v
řízení o výkon rozhodnutí prodejem podniku téhož
dlužníka nebo při provádění
exekuce prodejem podniku téhož dlužníka, a její
nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů za výkon
této funkce dosud nebyl uspokojen, uhradí se v konkursu
spolu s plněním podle odstavce 2 písm. a).
§ 32
(1) V rozvrhu se uspokojí nejdříve dosud nezaplacené
pohledávky za podstatou (§
31 odst. 2) a pracovní nároky (§
31 odst. 3). Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení
podstaty na úhradu všech těchto pohledávek, uspokojí se
nejdříve hotové výdaje a odměna správce, potom náklady
spojené s udržováním a správou podstaty, poté soudní
poplatek za konkurs, poté pohledávky výživného ze
zákona; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně.
(2) Po úplném uspokojení pohledávek podle odstavce 1 se
pohledávky uspokojí podle svého zařazení do tříd. Ze
zbývajícího výtěžku ze zpeněžení konkursní podstaty
připadá 30 % na první třídu a 70 % na druhou třídu.
Nebudou-li v některé třídě vyčerpány všechny prostředky
připadající na uspokojení do ní patřících pohledávek,
přesunou se tyto prostředky do bezprostředně následující
třídy.
(3) Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící
do téže třídy, uspokojí se tyto pohledávky poměrně.
Neuspokojené pohledávky či jejich části z první třídy se
uspokojují ve třídě druhé.
(4) Pohledávkami první třídy jsou nároky úpadcových
zaměstnanců z pracovněprávních vztahů vzniklé poslední
tři roky před prohlášením konkursu, pokud nešlo o
pohledávky podle § 31
odst. 3, nároky účastníků z penzijního připojištění se
státním příspěvkem4c) a pohledávky výživného
ze zákona. Pohledávkami druhé třídy jsou ostatní
pohledávky.
(5) Je-li úpadcem banka, uspokojují se v rozvrhu
pohledávky majitelů hypotečních zástavních listů před
pohledávkami uvedenými v odstavci 2. Nelze-li uspokojit
všechny tyto pohledávky, uspokojí se poměrně.
(6) Pokud při rozvrhu nebudou uspokojeny náklady spojené
s udržováním a správou podstaty, včetně nároku správce
na odměnu a úhradu hotových výdajů, lze je uspokojit ze
zálohy na náklady konkursu, a to v poměru, který určí
soud; jinak se tato záloha nebo její zbytek vrací
navrhovateli.
(7) Je-li úpadcem emitent podřízených dluhopisů podle
zvláštního právního předpisu,4d) uspokojí se
v rozvrhu pohledávky majitelů podřízených dluhopisů z
těchto dluhopisů až po uspokojení všech ostatních
pohledávek s výjimkou pohledávek, které jsou vázány
stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti. Pohledávky
z podřízených dluhopisů a ostatní pohledávky, které jsou
vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se
uspokojí podle svého pořadí.
§ 33
(1) Z uspokojení pohledávek jsou vyloučeny
- a)
- úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z
pohledávek věřitelů vzniklých před prohlášením
konkursu, jestliže přirostly v době od prohlášení
konkursu;
- b)
- náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí na
konkursním řízení;
- c)
- nároky věřitelů z darovacích smluv;
- d)
- mimosmluvní sankce postihující majetek úpadce, s
výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, cla,
pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na
veřejné zdravotní pojištění včas a ve správné výši,
pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před
prohlášením konkursu;
- e)
- smluvní pokuty, pokud by nárok na ně vznikl až po
prohlášení konkursu.
(2) Částky připadající na
- a)
- vymahatelné nároky, které správce popřel a jejich
popření včas uplatnil;
- b)
- podmíněné nároky, které správce uznal;
- c)
- nároky, které věřitelé včas uplatnili a správce je
popřel,
se složí do úschovy u soudu a po splnění podmínek se
rozvrhnou novým rozvrhovým usnesením.
(3) K úhradě pohledávek konkursních věřitelů nelze
použít prostředky, s nimiž je možné podle zvláštního
zákona naložit jen stanoveným způsobem. Správce podstaty
naloží se souhlasem soudu s těmito prostředky v souladu
s jejich účelovým určením.
Nucené vyrovnání
§ 34
(1) Nedošlo-li v konkursu ještě k vydání rozvrhového
usnesení, může úpadce navrhnout, aby konkurs byl ukončen
nuceným vyrovnáním; návrh může podat až po přezkumném
jednání.
(2) V návrhu musí být uvedeno, jaké vyrovnání úpadce
nabízí. Může přitom nabídnout vyrovnání formou nové
emise akcií nebo jiných cenných papírů emitovaných
úpadcem nebo i nepeněžní formou, například vydáním části
aktiv, jež bezprostředně nesouvisejí s vlastní
podnikatelskou činností úpadce. Uvádí-li navrhovatel
osoby ochotné ručit za splnění nuceného vyrovnání, musí
tyto osoby návrh spolupodepsat a jejich podpis musí být
úředně ověřen.
§ 35
Nucené vyrovnání je nepřípustné, jestliže okolnosti
zpochybňují, že u navrhovatele jde o poctivý záměr.
Takovými okolnostmi jsou zejména nedostatečná součinnost
úpadce při zjišťování jeho majetku, závady ve vedení
obchodních knih, zkracování věřitelů v době před
prohlášením konkursu, dřívější konkursy či vyrovnání a
neúměrně nižší uspokojení pohledávek konkursních
věřitelů podle návrhu na nucené vyrovnání ve srovnání s
možnostmi uspokojení podle ustanovení o provedení
konkursu.
§ 36
(1) Soud návrh na nucené vyrovnání zamítne,
- a)
- jestliže by jeho potvrzením byla dotčena práva na
vyloučení věcí z podstaty, práva na oddělené
uspokojení (§ 28),
nebo na poskytování výživného ze zákona, nebo
- b)
- jestliže by nebyly uspokojeny nebo zajištěny
pohledávky uvedené v §
31 odst. 2 a 3 a pohledávky první třídy, anebo
- c)
- jestliže nebylo vypořádáno společné jmění manželů,
zaniklé prohlášením konkursu nebo před prohlášením
konkursu.
(2) Nerozhodne-li soud, že nucené vyrovnání je
nepřípustné, nařídí usnesením jednání o nuceném
vyrovnání a odloží zpeněžení podstaty.
§ 37
(1) K jednání o nuceném vyrovnání soud předvolá úpadce,
osoby, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání,
správce a všechny doposud neuspokojené konkursní
věřitele, jakož i věřitelský výbor, pokud byl ustaven.
Předvolání doručí do vlastních rukou a přiloží návrh na
nucené vyrovnání. Oznámení o stanoveném jednání se
vyvěsí na úřední desce soudu.
(2) Úpadce je povinen dostavit se k jednání.
Nedostaví-li se bez náležité omluvy, má se za to, že od
návrhu na nucené vyrovnání upustil.
(3) Při jednání podá správce potřebné informace o stavu
úpadcova majetku, o jeho hospodaření, příčinách úpadku a
o tom, jaký výsledek by mohli konkursní věřitelé
očekávat, kdyby konkurs byl doveden do konce. Soud
přezkoumá zprávu a může si k ní vyžádat znalecký
posudek.
(4) Při jednání soud zjistí, kteří konkursní věřitelé
jsou ochotni s návrhem nuceného vyrovnání souhlasit.
§ 38
(1) Předpokladem potvrzení nuceného vyrovnání soudem je
souhlas většiny konkursních věřitelů, na jednání
přítomných nebo zastoupených, kteří včas přihlásili své
pohledávky a jejichž hlasy představují více než tři
čtvrtiny všech přihlášených pohledávek.
(2) Právo hlasovat nemají
- a)
- konkursní věřitelé, jejichž práva nuceným
vyrovnáním dotčena nebudou (zejména oddělení věřitelé
a věřitelé podstaty);
- b)
- konkursní věřitelé, kterými jsou osoby úpadci
blízké,4) ledaže nabyli pohledávku od
osoby, která není úpadci blízká, dříve než šest měsíců
před prohlášením konkursu; jejich hlasy se však
počítají, hlasují-li proti návrhu na nucené vyrovnání;
- c)
- právní nástupci osob blízkých,4)
jestliže pohledávku nabyli od osoby blízké během šesti
měsíců před prohlášením konkursu; jejich hlasy se však
počítají, hlasují-li proti návrhu na nucené vyrovnání;
- d)
- konkursní věřitelé, jejichž pohledávka přihlášená
v konkursu nebyla ještě zjištěna, je sporná nebo
podmíněná, ledaže soud po slyšení ostatních účastníků
jednání jim hlasovací právo přiznal.
(3) Hlasovat mohou jen ti oprávnění konkursní
věřitelé, kteří jsou přítomni při jednání osobně nebo
jsou zastoupeni. Hlasy konkursních věřitelů uplatněné
jinak se neuznávají.
(4) Při hlasování se počítají pouze ještě neuspokojené
pohledávky, a to v té výši, ve které dosud uspokojeny
nebyly.
§ 39
(1) O potvrzení nuceného vyrovnání rozhodne soud
usnesením obsahujícím znění nuceného vyrovnání.
(2) Usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání se v
potřebném rozsahu veřejně vyhlásí; usnesení se dále
vyvěsí na úřední desce soudu a den vyvěšení se na něm
vyznačí. Dále se usnesení v den vyvěšení na úřední desce
soudu zašle do vlastních rukou úpadci, správci, všem
konkursním věřitelům a osobám, které se zavázaly za
splnění nuceného vyrovnání jako ručitelé nebo
spoludlužníci.
(3) Proti usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání mohou
podat odvolání účastníci, kteří k vyrovnání výslovně
nepřivolili, úpadcovi spoludlužníci a ručitelé.
§ 40
(1) Soud návrh na potvrzení nuceného vyrovnání zamítne,
i když s ním konkursní věřitelé vyslovili souhlas,
vyšlo-li najevo, že
- a)
- jsou tu důvody, pro které není návrh na nucené
vyrovnání přípustný (§
35);
- b)
- byly poskytnuty některému konkursnímu věřiteli
zvláštní výhody proti ostatním konkursním věřitelům
téhož postavení;
- c)
- výhody poskytnuté v nuceném vyrovnání úpadci
nejsou úměrné jeho hospodářským poměrům;
- d)
- nucené vyrovnání odporuje společnému zájmu
konkursních věřitelů;
- e)
- konkursní věřitelé pohledávek druhé třídy mají
dostat nejpozději do jednoho roku od podání návrhu
méně než 15 % svých pohledávek;
- f)
- nucené vyrovnání by navazovalo na úpadcovo
nepoctivé nebo lehkomyslné hospodaření.
(2) Usnesení o zamítnutí návrhu podle odstavce 1 se
doručí úpadci, správci, všem konkursním věřitelům a
osobám, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání
jako ručitelé nebo spoludlužníci. Úpadci a konkursním
věřitelům, kteří neodporovali přijetí nuceného
vyrovnání, se usnesení doručí do vlastních rukou; jen
oni se mohou odvolat proti tomuto usnesení.
§ 41
(1) Nabylo-li usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání
právní moci, soud usnesením
- a)
- vrátí úpadci oprávnění nakládat s majetkem
náležejícím do podstaty [§
14 odst. 1 písm. a)];
- b)
- prohlásí, že úpadce vstupuje do postavení správce
ve všech řízeních, která vedl namísto úpadce [v
§ 14 odst. 1 písm.
c)], a že účastníkem se v nich místo něho stává
úpadce;
- c)
- vrátí úpadci ostatní práva omezená prohlášením
konkursu.
(2) Potvrzeným nuceným vyrovnáním nejsou dotčena
práva věřitelů proti spoludlužníkům a spoludlužníkovým
ručitelům, pokud výslovně nesouhlasí s tím, aby tato
práva byla omezena.
§ 42
(1) Bylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem úplně a
včas splněno, je úpadce zproštěn závazku nahradit
konkursním věřitelům újmu, kterou vyrovnáním utrpěli; je
rovněž zproštěn závazku proti ručitelům a jiným osobám,
které by měly proti němu postih. Ujednání tomu
odporující jsou neplatná. Úroky z konkursních pohledávek
za dobu od prohlášení konkursu a náklady vzniklé
jednotlivým konkursním věřitelům z účasti na konkursu
nelze přiznat.
(2) Konkursní věřitelé, k jejichž pohledávkám se
nepřihlédlo, mohou i po zrušení konkursu požadovat od
dlužníka úplné zaplacení, ledaže o prohlášení konkursu
věděli nebo museli vědět.
(3) Byl-li na úpadcův majetek prohlášen nový konkurs
dříve, než úpadce úplně splnil nucené vyrovnání, nejsou
konkursní věřitelé povinni vrátit, co v dobré víře
dostali na základě nuceného vyrovnání. V novém konkursu
se jejich pohledávky považují za uspokojené jen částkou,
která jim byla podle nuceného vyrovnání skutečně
vyplacena.
§ 43
(1) Nebylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem splněno,
ačkoliv úpadce byl upomenut konkursním věřitelem
doporučeným dopisem s poskytnutím dostatečné nejméně
osmidenní lhůty, pozbývají účinnosti veškeré slevy a
jiné výhody dané nuceným vyrovnáním; práva konkursních
věřitelů nabytá vyrovnáním proti úpadci tím nejsou
dotčena.
(2) Jestliže nucené vyrovnání bylo dosaženo podvodným
jednáním nebo nedovoleným poskytnutím zvláštních výhod
jednotlivým konkursním věřitelům, může každý konkursní
věřitel do tří let od potvrzení nuceného vyrovnání
uplatnit nárok, aby jeho pohledávky byly plně
uspokojeny, anebo aby byla jiná výhoda pokládána za
neúčinnou; příslušným k projednání nároku je soud, který
prohlásil konkurs. Nárok však nepřísluší konkursním
věřitelům, kteří se zúčastnili podvodných jednání nebo
nedovolených úmluv, anebo mohli uplatnit důvody
neúčinnosti v řízení o potvrzení nuceného vyrovnání.
(3) Byl-li úpadce do tří let od potvrzení nuceného
vyrovnání pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin,
kterým dosáhl nuceného vyrovnání anebo kterým zkrátil
uspokojení svého konkursního věřitele, stává se nucené
vyrovnání neplatným a věřitelé mohou na úpadci požadovat
úplné uspokojení svých nároků; vykonatelnost rozhodnutí
vzniklých v konkursním řízení není tím dotčena. Za
podmínky, že úpadcův majetek postačuje alespoň k úhradě
nákladů konkursního řízení, mohou navrhnout opětovné
zahájení konkursního řízení.
Zrušení konkursu
§ 44
(1) Soud usnesením zruší konkurs, ve kterém nedošlo k
potvrzení nuceného vyrovnání,
- a)
- zjistí-li, že tu nejsou předpoklady pro konkurs;
- b)
- po splnění rozvrhového usnesení;
- c)
- na návrh úpadce, jestliže všichni konkursní
věřitelé vyjádřili svůj souhlas na listině s úředně
ověřeným podpisem a souhlasil-li s tím správce;
- d)
- zjistí-li, že majetek podstaty nepostačuje k
úhradě nákladů konkursu, přičemž nepřihlíží k věcem,
právům, pohledávkám nebo jiným majetkovým hodnotám
vyloučeným z podstaty (§
27 odst. 6);
- f)
- došlo-li k fúzi úpadce nebo k převodu jmění úpadce
na společníka úpadce.
(2) Jestliže úpadce zemřel v průběhu konkursu, podá
správce zprávu o dosavadních výsledcích konkursu a
předloží ji soudu; při vyhotovení zprávy se postupuje
přiměřeně podle § 29
odst. 1. Předloženou zprávu soud přezkoumá přiměřeně
podle § 29 odst. 2 a
3; na místo úpadce vstupují do řízení jeho dědici, a
není-li jich, stát. Po schválení zprávy soud zruší
konkurs a zprávu postoupí soudu, který projednává
dědictví.
(3) Došlo-li k potvrzení nuceného vyrovnání, soud zruší
konkurs, prokáže-li úpadce, že zajištění daná jím pro
splnění nároků na vyloučení věcí z podstaty, nároků
oddělených věřitelů na oddělené uspokojení (§
28), jakož i nároků podle
§ 31 odst. 3 jsou
dostatečná. Jestliže nedošlo ke zrušení konkursu podle
odstavce 1, zruší soud konkurs až po splnění nuceného
vyrovnání.
(4) Správce ke dni zrušení konkursu uzavře účetní knihy
a sestaví účetní závěrku s výjimkou případů, kdy došlo k
nucenému vyrovnání. Poté soud zprostí správce funkce.
(5) Pro doručení a zveřejnění usnesení o zrušení
konkursu platí totéž, co pro doručení a zveřejnění
usnesení o prohlášení konkursu. Zánik účinků prohlášení
konkursu (§ 14)
nastane s právní mocí usnesení o zrušení konkursu,
nerozhodne-li soud jinak.
§ 44a
(1) Usnesením, kterým odvolací soud změnil nebo zrušil
usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu, se
konkurs zrušuje; o jeho doručení a zveřejnění platí
totéž, co o usnesení o prohlášení konkursu.
(2) Pro doručení a zveřejnění tohoto usnesení odvolacího
soudu platí totéž, co pro doručení a zveřejnění usnesení
o prohlášení konkursu; potřebné úkony provede soud
prvního stupně. Zánik účinků prohlášení konkursu (§
14) nastane vyvěšením usnesení odvolacího soudu na
úřední desce soudu prvního stupně, nerozhodne-li soud
jinak.
(3) O zproštění funkce správce, o nákladech konkursu,
popřípadě o vrácení zálohy na náklady konkursu rozhodne
soud prvního stupně.
§ 45
(1) Zrušením konkursu zanikají účinky prohlášení
konkursu uvedené v § 14
odst. 1 písm. a) až e), g), i) a l); platnost a účinnost
úkonů provedených v průběhu konkursu tím není dotčena.
(2) Na základě seznamu přihlášek lze pro zjištěnou
pohledávku, kterou úpadce výslovně nepopřel, po zrušení
konkursu vést výkon rozhodnutí na úpadcovo jmění.
ČÁST TŘETÍ
VYROVNÁNÍ
Návrh na vyrovnání
§ 46
(1) Dlužník, u kterého jsou dány podmínky pro prohlášení
konkursu, může podat u soudu příslušného ke konkursu (§
3 odst. 1) návrh na vyrovnání. Soud projedná návrh,
jen nebyl-li už prohlášen konkurs.
(2) V návrhu uvede dlužník, jaké vyrovnání nabízí. Může
přitom nabídnout vyrovnání formou nové emise akcií nebo
jiných cenných papírů emitovaných dlužníkem nebo i
nepeněžní formou, například vydáním části aktiv, jež
bezprostředně nesouvisejí s vlastní podnikatelskou
činností dlužníka. Osoby ochotné zavázat se za splnění
vyrovnání jako spoludlužníci nebo ručitelé musí návrh
spolupodepsat. Není-li vypořádáno společné jmění
manželů, musí návrh podepsat i manžel dlužníka na důkaz,
že souhlasí s použitím veškerého majetku z
nevypořádaného společného jmění k účelu vyrovnání.
Všechny podpisy musí být úředně ověřeny.
(3) Je-li navrhovatel podnikatelem, uvede v návrhu počet
zaměstnanců podniku a opatření, která provede k
reorganizaci a pro další financování podniku.
§ 47
(1) K návrhu musí dlužník připojit úplný seznam svého
majetku s přehledem majetkového stavu v době podání
návrhu. Uvede jednotlivé části movitého a nemovitého
majetku a místo, kde se nacházejí; u pohledávek uvede
jejich výši, důvod vzniku a možnost jejich uspokojení.
Vedle majetku uvede i závazky spolu s adresami věřitelů
a s vyznačením, kteří z nich jsou k dlužníkovi v poměru
osob blízkých.4) Není-li vypořádáno společné
jmění dlužníka a jeho manžela, musí dlužník uvést, které
věci ze seznamu jsou v jeho výlučném vlastnictví a které
patří do společného jmění manželů. V konečném přehledu
se uvede i výše předlužení.
(2) Seznam uvedený v odstavci 1 musí být dlužníkem
podepsán a předložen v tolika vyhotoveních, aby mohl být
doručen všem věřitelům a vyrovnacímu správci [§
50 odst. 3 písm. a)].
(3) Neodstraní-li dlužník podstatné vady návrhu ve lhůtě
určené soudem, soud řízení zastaví.
§ 48
Účastníci vyrovnání
Účastníky vyrovnání jsou dlužník, manžel dlužníka,
spoludlužníci a ručitelé dlužníka, pokud spolupodepsali
návrh na zahájení vyrovnání, a věřitelé, kteří včas [§
50 odst. 3 písm. c)] přihlásili své pohledávky a
nejsou plně uspokojeni.
§ 49
Účinky podání návrhu
(1) Od podání návrhu až do rozhodnutí o povolení
vyrovnání (§ 50 odst.
3) nesmí dlužník zcizovat ani zatěžovat nemovitosti,
zřizovat práva na oddělené uspokojení (§
28) ze svého majetku, zavazovat se jako ručitel či
spoludlužník, ani poskytovat nepřiměřené dary ze svého
majetku a provádět jakékoli úkony, které by mohly
poškodit věřitele.
(2) Úkony odporující ustanovení odstavce 1 jsou vůči
věřitelům neúčinné; kterýkoli věřitel může neúčinnost
uplatnit u soudu nejpozději do dne uveřejnění usnesení o
zastavení nebo skončení vyrovnání na úřední desce soudu.
Rozhodnutí o návrhu
§ 50
(1)
Soud usnesením zamítne návrh, zjistí-li že
- a)
- dlužník byl v posledních pěti letech před jeho
podáním odsouzen pro trestný čin podvodu nebo
poškozování věřitele nebo plyne-li z okolností, že
podáním návrhu nesleduje poctivý záměr, nebo
- b)
- v době pěti let před podáním návrhu byl na
dlužníkův majetek prohlášen konkurs nebo povoleno
vyrovnání, nebo
- c)
- návrh odporuje ustanovení
§ 60 odst. 1 písm.
b), nebo
- d)
- věřitelům, jejichž pohledávky nemají přednostní
právo (§ 54), nebylo
nabídnuto zaplacení alespoň 30 % jejich pohledávek s
příslušenstvím do dvou let od podání návrhu, anebo
- e)
- návrh neobsahuje skutečnosti uvedené v
§ 46 odst. 3, pokud
je obsahovat má.
(2) Usnesení podle odstavce 1 doručí soud jen
navrhovateli.
(3) O povolení vyrovnání soud rozhodne usnesením, v němž
zároveň
- a)
- ustaví vyrovnacího správce z osob zapsaných do
zvláštní části seznamu (§
8 odst. 1), o jehož právech, povinnostech a
odpovědnosti platí přiměřeně ustanovení o správci
podstaty;
- b)
- nařídí vyrovnací jednání na dobu nejpozději do
šesti týdnů ode dne vyvěšení usnesení na úřední desce
soudu;
- c)
- vyzve věřitele, aby své nároky přihlásili písemně
nebo ústně do protokolu do čtyř týdnů ode dne vyvěšení
usnesení na úřední desce soudu;
- d)
- rozhodne o opatřeních, kterých je třeba k
zajištění dlužníkova majetku.
(4) O právech a povinnostech vyrovnacího správce
platí přiměřeně ustanovení
§ 8, § 9d až 9f.
§ 51
(1) Usnesení o povolení vyrovnání se doručí známým
věřitelům a správci, dále též dlužníkovi, osobám
uvedeným v § 46 odst.
2 a daňovým orgánům. Seznam majetku, jde-li o dlužníka s
majetkem zvlášť velkého rozsahu, lze doručit také tím,
že bude na úřední desce soudu oznámena informace o tom,
kde je možné a za jakých podmínek do seznamu nahlédnout.
Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném
znění nebo ve vhodně zkráceném znění na úřední desce
soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v jehož
obvodu má dlužník sídlo nebo bydliště, jsou-li mimo
obvod soudu, který povolil vyrovnání. Výpis z usnesení
zveřejní soud obdobně podle
§ 13 odst. 5.
(2) Soud oznámí povolení vyrovnání orgánům pověřeným
vedením obchodního nebo jiného rejstříku a evidence
nemovitostí. Je-li veden výkon rozhodnutí proti
dlužníkovi na jeho nemovitost, založí v příslušných
spisech stejnopis usnesení.
(3) Věřitelé a dlužník mohou do 15 dnů od doručení
usnesení navrhnout, aby byl ustaven jiný správce.
Uzná-li soud důvodnost tohoto návrhu, zprostí správce
funkce a ustaví jiného. Totéž platí, jestliže soud vzal
na vědomí odmítnutí funkce správcem, popřípadě jsou-li
důvody pro jeho odvolání.
(4) Proti usnesení, kterým bylo vyrovnání povoleno,
mohou podat odvolání věřitelé, jejichž pohledávky nemají
přednostní právo. Proti usnesení, kterým byl návrh na
vyrovnání zamítnut, může podat odvolání pouze dlužník.
§ 52
Účinky povolení vyrovnání
(1) Účinky povolení vyrovnání nastávají dnem vyvěšení
usnesení na úřední desce soudu.
(2) Povolení vyrovnání má tyto účinky:
- a)
- dlužník nesmí samostatně provádět právní úkony,
kterými by byly zkracovány zájmy věřitelů; vyrovnací
správce je oprávněn určit právní úkony dlužníka, k
nimž je potřebný jeho souhlas, a může si vyhradit, že
bude vyplácet a přijímat platby nebo plnit jiné
závazky místo dlužníka;
- b)
- soud může dlužníkovi nařídit, aby určité právní
úkony nečinil vůbec nebo jen s předchozím souhlasem
vyrovnacího správce; může rozhodnout i o jiných
opatřeních potřebných k zajištění dlužníkova majetku;
- c)
- právní úkony dlužníka, odporující ustanovení pod
písmeny a) a b) jsou vůči věřitelům neúčinné;
- d)
- dlužník nemůže po dobu vyrovnání navrhnout
prohlášení konkursu;
- e)
- věřitelé nemohou navrhnout na dlužníkův majetek
konkurs, ani vést výkon rozhodnutí pro pohledávky,
které nemají přednost (§
54);
- f)
- u pohledávek zahrnutých do vyrovnání nastávají
účinky uznání závazku dlužníkem.
§ 53
Práva, pohledávky a nároky věřitelů ve vyrovnání
(1) Ve vyrovnání je za věřitele pokládán každý, kdo
přihlásí na základě výzvy soudu [§
50 odst. 3 písm. c)] svůj nárok. Způsob, pořadí a
míra uspokojení nároků se určí až v potvrzeném vyrovnání
(§ 60), nebude-li
možné dosáhnout uspokojení mimo vyrovnání podle dalších
ustanovení.
(2) Z vyrovnání jsou vyloučeny úroky včetně úroků z
prodlení ode dne, kdy povolení vyrovnání nabylo právní
moci, a právo na ně zaniká dnem, kdy právní moci nabylo
usnesení o potvrzení vyrovnání.
(3) Závazky ze smluv uvedených v
§ 14 odst. 2 ani části
těchto závazků se do vyrovnání nezahrnují.
§ 54
Přednostní pohledávky
(1) Pro právo na přednostní uspokojení ve vyrovnání
platí přiměřeně ustanovení
§ 31 a 32.
(2) Nositelé pohledávek uvedených v odstavci 1 jsou
přednostními věřiteli.
§ 55
Společné jmění manželů
(1) Manžel dlužníka přejímá podpisem návrhu na vyrovnání
závazek strpět, aby pro účely vyrovnání bylo použito
veškerého majetku ve společném jmění manželů; tento
závazek trvá, i když po podání návrhu na vyrovnání došlo
k zániku nebo zrušení společného jmění manželů. Smrtí
podepsaného manžela dlužníka tento závazek zaniká.
(2) Za nevypořádané se považuje i to společné jmění
manželů, které bylo vypořádáno dohodou mezi oběma
spoluvlastníky v posledních šesti měsících před podáním
návrhu.
(3) Soudní řízení o vypořádání společného jmění manželů,
které neskončilo před podáním návrhu na vyrovnání, může
být po podání návrhu na vyrovnání skončeno pouze
rozsudkem soudu. Od podání návrhu na vyrovnání do
skončení nebo zastavení řízení neběží lhůta podle
zvláštního předpisu.5)
§ 56
Přihlášky pohledávek
(1) Věřitelé musí přihlásit své pohledávky ve lhůtě
stanovené v § 50 odst.
3 písm. c).
(2) V přihlášce je třeba uvést výši a právní důvod
vzniku pohledávky, popřípadě i označení soudu, u něhož
pohledávka byla už vymáhána.
(3) Přihlásit pohledávku k vyrovnání musí i přednostní
věřitelé (§ 54 odst.
2).
§ 57
Seznam přihlášek
(1) Správce zapíše přihlášky do seznamu v tom pořadí, v
jakém došly soudu, a to odděleně přihlášky přednostních
pohledávek od ostatních. Přihlášené pohledávky přezkoumá
podle obchodních knih a jiných písemností. Soud si
vyžádá vyjádření dlužníka, zda jednotlivé pohledávky
uznává. Popírá-li dlužník pohledávku, musí pro to uvést
důvody. Nevyjádří-li se dlužník ve lhůtě dané správcem,
platí, že pohledávku uznává; uznání pohledávky platí i v
případě, že bude do tří let prohlášen konkurs na
dlužníkův majetek.
(2) Správce vyzve věřitele, aby ve lhůtě jím uložené
nahlédli do seznamu přihlášek a do vyjádření dlužníka.
Současně jim sdělí, že se mohou vyjádřit k seznamu a k
vyjádření dlužníka a že jejich vyjádření budou k seznamu
připojena, popřípadě bude uvedeno, že se nevyjádřili.
§ 58
Vyrovnací jednání
(1) Věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky včas, jsou
oprávněni i před vyrovnacím jednáním podávat návrhy a
prohlášení, jakož i hlasovat o vyrovnání. K opožděným
přihláškám se při vyrovnacím jednání přihlédne, je-li
možné je přezkoumat bez zbytečného odkladu.
(2) Při vyrovnacím jednání [§
50 odst. 3 písm. b)] soud zjistí, kteří věřitelé
jsou ochotni přijmout návrh na vyrovnání. O právu
hlasovat platí obdobně ustanovení
§ 38 s těmito
odchylkami:
- a)
- vyrovnacího jednání se dlužník musí účastnit
osobně. Po zahájení jednání nemůže vzít návrh na
vyrovnání zpět ani jej změnit v neprospěch věřitelů.
Nedostaví-li se bez omluvy nebo není-li jeho omluva
uznána soudem za důvodnou, soud řízení zastaví;
- b)
- věřitelé dlužníka nejsou povinni dostavit se
osobně. Hlasovat o přijetí vyrovnání mohou jen
věřitelé osobně přítomní nebo zastoupení;
- c)
- hlasovací právo náleží jen těm věřitelům, kteří by
vyrovnáním utrpěli majetkovou újmu;
- d)
- oddělení věřitelé (§
28) hlasují jen za tu část pohledávky, která
nebude uhrazena z práva na oddělené uspokojení (§
28);
- e)
- věřitelé s přednostním právem a věřitelé, jejichž
hlasovací právo bylo správcem, dlužníkem nebo jiným
věřitelem popřeno, hlasovací právo nemají;
- f)
- hlasovací právo nemají ani věřitelé, kteří nabyli
pohledávku postoupením od dlužníka v době, kdy dlužník
už byl v úpadku.
§ 59
Popření pohledávky
Popření pravosti nebo výše některé z přihlášených
pohledávek dlužníkem, správcem nebo některým z věřitelů
oprávněným hlasovat, má tyto účinky:
- a)
- popře-li pohledávku dlužník, musí soud po slyšení
účastníků na návrh věřitele nařídit, aby částka
připadající na popřenou pohledávku byla zajištěna
složením do úschovy u soudu; zároveň určí věřiteli
popřené pohledávky lhůtu k jejímu uplatnění s
poučením, že zajištěný obnos uvolní ve prospěch
dlužníka, nebude-li lhůta dodržena. Popření pohledávky
dlužníkem má za následek, že pro ni nelze vést výkon
rozhodnutí na základě soudem potvrzeného vyrovnání (§
63 odst. 4); je-li však popřená pohledávka již
vykonatelná, je na dlužníkovi, aby uplatnil svá práva
podle obecných ustanovení občanského soudního řádu;6)
- b)
- popře-li pohledávku správce, nelze pro ni vést
výkon rozhodnutí na základě soudem potvrzeného
vyrovnání (§ 63
odst. 4);
- c)
- popření pohledávky jiným věřitelem zůstává bez
vlivu na vyrovnání.
Potvrzení vyrovnání
§ 60
(1) Soud usnesením vyrovnání potvrdí, jestliže jsou
splněny tyto podmínky:
- a)
- nároky osob oprávněných požadovat vyloučení věci,
nároky oddělených věřitelů (§
28) a nároky na poskytnutí výživy nejsou
vyrovnáním dotčeny;
- b)
- přednostní pohledávky jsou zaplaceny, anebo je
jejich zaplacení zajištěno;
- c)
- věřitelé ostatních pohledávek jsou uspokojeni
stejnou měrou, pokud nesouhlasili s tím, aby některý
byl uspokojen výhodněji;
- d)
- není poskytnuta zvláštní výhoda některému věřiteli
stejného pořadí, nejde-li o výhodu poskytnutou podle
písmena c);
- e)
- nejsou dotčena práva věřitelů proti spoludlužníkům
a ručitelům dlužníka mimo případy, kdy by s tím tito
věřitelé výslovně souhlasili.
(2) Usnesení, kterým bylo potvrzeno vyrovnání, se
stane vykonatelným jeho právní mocí. Pro potvrzení
vyrovnání soudem platí obdobně ustanovení pro potvrzení
nuceného vyrovnání (§ 39
a 40). Zemře-li
dlužník před rozhodnutím o potvrzení vyrovnání, může
soud vyrovnání potvrdit, jen jestliže oprávnění
dlužníkovi dědici prohlásili nejpozději při vyrovnacím
jednání, že s navrženým vyrovnáním souhlasí; jinak soud
vyrovnání zastaví.
§ 61
(1) Soud zamítne potvrdit vyrovnání, i když s ním
věřitelé vyslovili souhlas,
- a)
- nejsou-li důvody pro to, aby vyrovnání bylo
povoleno (§ 50 odst.
1);
- b)
- byly-li některému věřiteli poskytnuty zvláštní
výhody [§ 60 odst. 1
písm. d)];
- c)
- nebyly-li do 30 dnů od přijetí vyrovnání zaplaceny
náklady řízení nebo zajištěna jejich náhrada, i když
byl k tomu dlužník soudem vyzván neprodleně po přijetí
vyrovnání.
(2) Soud může zamítnout vyrovnání potvrdit,
- a)
- jsou-li výhody vyplývající pro dlužníka z
přijatého vyrovnání ve značném rozporu s jeho
zjištěnými hospodářskými poměry;
- b)
- není-li možné získat dostatečný přehled o
hospodářských poměrech dlužníka zejména proto, že
nevedl řádně obchodní knihy;
- c)
- jestliže přijaté vyrovnání je ve značném rozporu
se společným zájmem věřitelů.
§ 62
(1) Proti usnesení potvrzujícímu věřiteli vyrovnání
mohou podat odvolání jen ti z věřitelů, kteří nedali
výslovně souhlas k vyrovnání, jakož i ručitelé a
spoludlužníci dlužníka.
(2) Proti usnesení, kterým bylo zamítnuto potvrzení
vyrovnání, se mohou odvolat dlužník a věřitelé, kteří
projevili souhlas s přijetím vyrovnání.
§ 63
Účinky potvrzeného vyrovnání
(1) Nabylo-li usnesení o potvrzení vyrovnání právní moci
a dlužník úplně a včas své povinnosti podle něho splnil,
zaniká jeho povinnost splnit věřitelům část závazku, k
jejímuž plnění nebyl povinen podle obsahu vyrovnání, a
to i tehdy, jestliže hlasovali proti přijetí vyrovnání
nebo se hlasování nezúčastnili. Ve stejný okamžik zaniká
v plném rozsahu povinnost dlužníka plnit závazky vůči
věřitelům, kteří nepřihlásili své pohledávky podle
§ 56 odst. 1 nebo
§ 58 odst. 1.
(2) Potvrzeným vyrovnáním zůstávají nedotčena práva
věřitelů proti spoludlužníkům a ručitelům dlužníka,
jestliže se těchto práv výslovně nevzdali.
(3) Byl-li na dlužníkův majetek prohlášen konkurs dříve,
než byly úplně splněny povinnosti dlužníka vyplývající z
vyrovnání, pokládají se pohledávky věřitelů v konkursu
za uspokojené částkou, která jim byla podle vyrovnání
skutečně zaplacena.
(4) Na základě pravomocného usnesení o potvrzení
vyrovnání pro pohledávku zapsanou do seznamu přihlášek
lze vést výkon rozhodnutí s výjimkou případů popření
pohledávky dlužníkem nebo správcem. Výkonem rozhodnutí
mohou být proti dlužníkovi vymáhány i náklady řízení,
jež byly určeny ve vyrovnání, nebyly-li zaplaceny nebo
zajištěny ve lhůtě k tomu stanovené [§
61 odst. 1 písm. c)].
§ 64
Následky neplnění
Nebylo-li soudem potvrzené vyrovnání splněno, ačkoli byl
dlužník věřitelem upomenut doporučeným dopisem s
poskytnutím nejméně osmidenní lhůty k dodatečnému
splnění, pozbývají účinnosti veškeré slevy a jiné výhody
poskytnuté ve vyrovnání dlužníkovi, a to u všech
věřitelů; práva poskytnutá vyrovnáním proti jiným osobám
zůstávají zachována.
§ 65
Následky podvodných jednání
(1) Věřitelé jsou oprávněni požadovat úplné uspokojení
svých nároků, bylo-li vyrovnání dosaženo podvodným
jednáním nebo poskytnutím zvláštních výhod jednotlivým
věřitelům. Ve lhůtě tří let od právní moci usnesení o
potvrzení vyrovnání může věřitel uplatnit u soudu nárok
na úplné uspokojení svých pohledávek nebo na prohlášení
zvláštní výhody za neúčinnou; nepozbývá tím práv
nabytých z vyrovnání. Tento nárok však věřitelům
nevzniká, jestliže se zúčastnili podvodných jednání nebo
nedovolených úmluv, anebo mohli uplatnit důvody
neúčinnosti v řízení o potvrzení vyrovnání.
(2) Byl-li dlužník do tří let od potvrzení vyrovnání
pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým
dosáhl vyrovnání anebo kterým zkrátil svého věřitele,
stává se vyrovnání neplatným a věřitelé mohou bez
dalšího požadovat uspokojení svých nároků. Neplatnost
vyrovnání se nedotýká jejich práv, která pro ně z
vyrovnání vznikla.
§ 66
Zastavení a skončení vyrovnání
(1) Soud usnesením vyrovnání zastaví,
- a)
- vezme-li dlužník zpět svůj návrh na vyrovnání před
vyrovnacím jednáním, nebo nebyl-li návrh věřiteli
přijat do 90 dnů od povolení vyrovnání; tuto lhůtu
může soud přiměřeně prodloužit, jde-li o vyrovnání
hospodářsky významného podniku a vyžaduje-li
prodloužení lhůty veřejný zájem;
- b)
- nabylo-li právní moci usnesení, kterým bylo
zamítnuto potvrzení vyrovnání;
- c)
- neprohlásí-li všichni dědici dlužníka nejpozději
při vyrovnacím jednání, že souhlasí s nabízeným
vyrovnáním (§ 60
odst. 2).
(2) Usnesení o zastavení vyrovnání se uveřejní na
úřední desce soudu a jiným vhodným způsobem. Soud
současně oznámí zastavení vyrovnání orgánům pověřeným
vedením obchodního rejstříku a evidence nemovitostí.
(3) Soud prohlásí usnesením vyrovnání za skončené,
jakmile usnesení o potvrzení vyrovnání nabylo právní
moci. Toto usnesení se účastníkům nedoručuje a není
proti němu opravný prostředek; pro uveřejnění tohoto
usnesení, provedení příslušných zápisů a vyrozumění o
něm se užije ustanovení odstavce 2.
(4) Po zastavení řízení nebo po jeho skončení rozhodne
soud usnesením o odměně správce a jeho výdajích a
usnesení doručí dlužníku a správci. Dojde-li do 15 dnů
po zastavení řízení k prohlášení konkursu, tvoří náklady
vyrovnání část nákladů konkursu.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Ustanovení o řízení
§ 66a
(1) Pro konkurs a vyrovnání se použijí přiměřeně
ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento
zákon jinak.
(2) Soud rozhoduje usnesením. Jednání nařizuje jen
tehdy, stanoví-li to zákon nebo jestliže to soud
považuje za nutné.
§ 66b
(1) Předběžné opatření může soud nařídit i v zájmu
zajištění majetku dlužníka. Předběžné opatření může soud
nařídit i bez návrhu.
(2) Proti rozhodnutí soudu, které soud učinil při výkonu
dohlédací činnosti podle §
12 není odvolání přípustné.
(3) Přerušení řízení není přípustné, pokud zvláštním
právním předpisem není stanoveno jinak.
(4) Prominutí zmeškání lhůty není přípustné.
(5) Obnova řízení není přípustná.
§ 66c
(1) Písemnosti lze doručit, účastníky předvolat k soudu
nebo je vyrozumět o potřebných skutečnostech vyvěšením
písemnosti, předvoláním nebo vyrozuměním na úřední desce
soudu a současným zveřejněním v Obchodním věstníku;
zveřejnění v Obchodním věstníku nemusí obsahovat
odůvodnění. Za den doručení písemnosti nebo den
vyrozumění se považuje den zveřejnění v Obchodním
věstníku, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Ustanovení odstavce 1 nelze použít, stanoví-li zákon
pro určité osoby nebo případy zvláštní způsob doručení,
předvolání nebo uvědomění. Dále je nelze použít pro
doručení usnesení o předběžném opatření, usnesení o
zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, usnesení o
zastavení řízení a usnesení o ustavení správce konkursní
podstaty, zástupce správce, zvláštního správce,
předběžného správce, vyrovnacího správce, opatrovníka či
znalce.
(3) Vedle zveřejnění na úřední desce a v Obchodním
věstníku může soud provést i zveřejnění prostřednictvím
hromadných sdělovacích prostředků nebo veřejně přístupné
počítačové sítě, pokud je to účelné vzhledem k počtu
účastníků a povaze věci.
(4) Předvolání účastníků k soudu učiněné podle odstavců
1 až 3 musí být zveřejněno nejméně 15 dnů přede dnem,
kdy se má jednání konat.
ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 67
Nevylučuje-li to povaha věci, rozumí se bankou podle
tohoto zákona i pobočka zahraniční banky a spořitelní a
úvěrové družstvo.
Zvláštní ustanovení o vedoucích pracovnících
dlužníka
§ 67a
(1) Pracovní nároky (§ 31
odst. 3) vedoucích zaměstnanců, jejichž pracovní poměr
se zakládá jmenováním, uvedených v
§ 27 odst. 5 písm. a)
a b) zákoníku práce (dále jen "vedoucí pracovníci"),
které vznikly po prohlášení konkursu, lze v průběhu
konkursu (§ 31 odst.
1) uspokojit pouze do výše, kterou určí správce se
souhlasem soudu.
(2) Pracovní nároky vedoucích pracovníků podle odstavce
1 přesahující správcem určenou částku, jakož i jejich
pracovní nároky podle § 31
odst. 4 se uspokojují jako ostatní pohledávky (§
32 odst. 4 věta druhá).
(3) Při vyrovnání mají pracovní nároky vedoucích
pracovníků povahu přednostních pohledávek jen do výše
uvedené v odstavci 1.
(4) Nároky osob, které nejsou u dlužníka v pracovním
poměru, ale vykonávají pro dlužníka práce příslušející
jinak vedoucím pracovníkům, se při konkursu nebo
vyrovnání uspokojují jako ostatní pohledávky bez
jakéhokoli zvýhodnění.
§ 67b
(1) Vedoucí pracovníci dlužníka a osoby jim blízké4)
nesmějí při konkursu nebo vyrovnání nabývat vlastnictví
k věcem, jejichž vlastníkem byl při zahájení řízení
dlužník, a to ani v případě, že k jejich zpeněžení došlo
dražbou. Tyto věci nesmějí být na ně převedeny ani ve
lhůtě tří let od skončení konkursu nebo vyrovnání.
Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením
jsou neplatné.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na společníky
dlužníka, je-li jím veřejná obchodní společnost,
komanditní společnost a společnost s ručením omezeným,
pokud společníci vykonávají funkci vedoucího pracovníka
podle odstavce 1. Totéž platí pro společníky akciových
společností, pokud působí v jejich orgánech anebo
vlastní akcie odpovídající více jak desetině základního
jmění společnosti. V odůvodněných případech může však
soud rozhodnout o výjimce.
Zvláštní ustanovení o podnikatelích
v zemědělské výrobě
§ 67c
(1) Konkurs nelze prohlásit u dlužníka, který je
právnickou nebo fyzickou osobou, jehož převážným
předmětem činnosti je zemědělská prvovýroba, v období od
1. dubna do 30. září, přičemž běh lhůt k podání návrhu
na povolení ochranné lhůty, jakož i běh ochranné lhůty
podle § 5a a
5c není přerušen.
Účinky podle § 5d
trvají i po tuto dobu.
(2) Zemědělskou prvovýrobou se rozumí hospodaření na
zemědělských pozemcích, jehož výsledkem jsou rostlinné
nebo živočišné produkty před jejich dalším zpracováním.
§ 67d
zrušen
§ 68
Vztah k restitučním nárokům
(1) Věci, které mají být vydány oprávněným osobám podle
zákonů upravujících zmírnění některých majetkových
křivd,7) se zahrnují do podstaty pouze tehdy,
jestliže nároky nebyly v zákonem stanovených lhůtách
uplatněny nebo byly zamítnuty.
(2) Nositelé pohledávek na náhradu podle předpisů
uvedených v odstavci 1 jsou přednostními věřiteli a tyto
jejich pohledávky se uspokojují jako pohledávky první
třídy.
§ 68a
zrušen
§ 69
Konkursy s cizím prvkem
(1) Nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je
Česká republika vázána a jež byla uveřejněna ve Sbírce
zákonů, vztahuje se konkurs prohlášený soudem i na
úpadcovy movité věci, které jsou v cizině.
(2) Nebyl-li na dlužníkův majetek, který se stal
předmětem konkursu v cizině, prohlášen konkurs
československým soudem, budou úpadcovy movité věci,
které jsou na území České republiky, vydány cizímu soudu
na jeho žádost, jde-li o soud státu, který zachovává
vzájemnost. Úpadcův majetek může však být vydán do
ciziny teprve tehdy, když byla uspokojena práva na
vyloučení věci z podstaty a na oddělené uspokojení (§
28), nabytá dříve, než došla žádost cizího soudu
nebo jiného příslušného orgánu.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 70
Zahájená řízení o likvidaci majetku podle § 352 až 354
občanského soudního řádu1) dokončí soudy
podle dosavadních předpisů.
§ 71
Ministerstvo spravedlnosti České republiky a
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky upraví
vyhláškou
- a)
- podrobnosti o seznamu správců, zvláštních správců,
vyrovnacích správců a zástupce správce a o jejich
odměně v konkursním a vyrovnacím řízení, podrobnosti o
seznamu přihlášených pohledávek, manipulaci s
přihláškami, jejich úschově a nahlížení do nich;
- b)
- jednací řád pro konkursní a vyrovnací řízení.
§ 72
Zrušují se ustanovení § 352 až 354 zákona č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád.
§ 73
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1991.
* * *
Zákon č. 122/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, nabyl účinnosti
dnem vyhlášení (16. dubna 1993).
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se
státním příspěvkem a o změnách některých zákonů
souvisejících s jeho zavedením, nabyl účinnosti dnem
vyhlášení (21. března 1994).
Zákon č. 74/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník
práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. června
1994, s výjimkou čl. I bodu 90, který nabyl účinnosti
dnem 1. září 1994, a čl. VII bodu 7, který nabyl
účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Zákon č. 117/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v
politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším
kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., a
zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění
zákona č. 122/1993 Sb., a mění zákon č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, nabyl účinnosti dnem 1. července 1994.
Zákon č. 156/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů,
doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve
znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o
konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů,
nabyl účinnosti dnem vyhlášení (29. července 1994).
Zákon č. 224/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na
jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č.
264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona
č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č.
306/1993 Sb., zákon České národní rady č. 171/1991 Sb.,
o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů
majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku
České republiky, ve znění zákona České národní rady č.
285/1991 Sb., zákona České národní rady č. 438/1991 Sb.,
zákona České národní rady č. 569/1991 Sb., zákona České
národní rady č. 282/1992 Sb. a zákona č. 210/1993 Sb.,
doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání,
ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb.,
zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a zákona
č. 156/1994 Sb., a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším
kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a
zákona č. 117/1994 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení
(6. prosince 1994).
Zákon č. 84/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o
konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách,
ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1.
července 1995.
Zákon č. 94/1996 Sb., kterým se mění a doplňují zákon č.
328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o
živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní
zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. června 1996.
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně
některých zákonů (zákon o oceňování majetku), nabyl
účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Zákon č. 12/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění
pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1998.
Zákon č. 27/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách,
nabyl účinnosti dnem, kdy nabyl účinnosti zákon o
veřejných dražbách (1. května 2000).
Zákon č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna
2001.
Zákon č. 105/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1991
Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem
1. května 2000.
Zákon č. 214/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1991
Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (21. července
2000).
Zákon č. 368/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 530/1990
Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a
zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění
pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991
Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti
(notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a
doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.,
zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění
pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
____________________________________________________________
- 1b)
- § 338n odst. 6 a § 338w odst. 3 zákona č. 99/1963
Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
§ 9d:
- 1)
- Například § 38 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o
bankách, ve znění pozdějších předpisů.
- 1c)
- § 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský
zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
- 1d)
- § 126 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve
znění zákona č. 253/1997 Sb.
- 1e)
- § 71 a následující zákona č. 120/2001 Sb. o
soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční
řád) a o změně dalších zákonů.
- 2)
- Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o
změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
- 3)
- § 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
- 3a)
- Např. § 11 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o
živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
- 4a)
- Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.
- 4b)
- § 476 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.
- 4c)
- Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se
státním příspěvkem a o změnách některých zákonů
souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších
předpisů.
- 4d)
- § 21a zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve
znění pozdějších předpisů.
- 4)
- § 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
- 5)
- § 150 odst. 4 občanského zákoníku, ve znění
pozdějších předpisů.
- 6)
- § 80 písm. c) a § 268 občanského soudního řádu.
- 7)
- Například zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění
následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů
č. 458/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb., zákon č. 87/1991
Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 229/1991
Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku.
§ 70:
- 1)
- Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění pozdějších předpisů.
|